Facebook
Instagram
Ženám ve starověkém Řecku byly určeny poměrně omezené a jasně definované role ve společnosti. Obecně se očekávalo, že se vdají, budou mít děti a zastanou práci v domácnosti. Ty svobodné končily jako služky v prominentních domácnostech, či jako kněžky lásky.
Některé ženy se ale dokázaly vzepřít svému osudu a překročit hranice, které jim muži vytyčili. Za všechny jmenujme kupříkladu básnířku Sapfó, jenž je považována za úplně první feministku na světě. Ale ani ona nedokázala změnit fakt, že něžné pohlaví, až na malé výjimky, nemohlo volit, dědit, či vlastnit půdu.
Výchova ve starověkém Řecku
Stejně jako v jiných starověkých kulturách, i v té řecké nebylo narození ženského potomka příliš vítané. Holčičkám hrozilo mnohem větší nebezpečí, že je rodiny opustí. Ve vzdělání si ale děti byly rovnocenné, tedy alespoň do jisté míry. Chlapci se zaměřili na matematiku, poezii, literaturu, psaní, hudbu a atletiku. Dívkám byla určena hudba, tanec, gymnastika a jakýsi druh rodinné výchovy, jenž je měl připravit na manželství a mateřství.
Ve Spartě byly ale ženy respektovány jako matky bojovníků, bylo jim umožněno získat sofistikovanější vzdělání. Ostatně ne každý muž zastával názor, že by měla žena stát spíše na okraji veškerého dění. Filozofický směr zvaný stoicismus kupříkladu tvrdí, že i ženy mohou praktikovat filozofii na stejné úrovni jako muži. Nesmíme však zapomenout ani na poměrně kontroverzní praktiku, kterou byla pederastie. Nejde totiž jen o vztah mezi starším mužem a chlapcem, nýbrž mentorství (i sexuální povahy) mezi jakýmkoli dospívajícím a dospělým jedincem.
Brzké manželství řeckých žen
Mladé ženy se obvykle vdávaly ve třinácti nebo čtrnácti letech. Sňatek domluvil otec nebo poručník. Takové manželství mělo s láskou pramálo společného. Říkalo se tomu philia, čili takové lepší přátelství. Eros, tedy touhu, hledal muž jinde. Po narození prvního dítěte se postavení manželky změnilo z kore (dívka) na gyne (žena).
Věrnost byla nade vše. Pokud muž zjistil, že má jeho partnerka poměr s jiným, mohl onoho milence beztrestně zabít. Samotný svazek šel ukončit ze tří důvodů. Nejčastější bylo odmítnutí ženy ze strany manžela. Své rozhodnutí nemusel nijak odůvodnit, měl jen povinnost vrátit věno. Pokud se z domova rozhodla odejít manželka, bylo jí to umožněno, ale zhoršilo se tím její již tak špatné společenské postavení. Do třetice mohl o navrácení nevěsty požádat její otec, a to v případě, že našel bohatšího ženicha.
Starost o řeckou domácnost
Od žen se očekávalo, že budou rodit, vychovávat děti a plnit domácí povinnosti (řecky oikos). Jestliže byl muž dostatečně bohatý, mohly zaúkolovat otroky. Athéňanky z vyšších tříd měly jen velmi málo svobody. Po většinu času zpracovávaly vlnu anebo tkaly. Občas mohly navštívit přítelkyni, či se zúčastnit oficiálních náboženských svátků.
Chudé ženy naopak musely zastat kus práce. Často odcházely z domova, aby přinesly vodu nebo navštívily trh. Spousta z nich byla navíc nucena vzít práci v pekárně nebo jako služebná u zámožnějších obyvatel. Někdy prostě na chod domácnosti jeden plat nestačil.
Prostituce ve starověkém Řecku
Sexuální pracovnice byly v Řecku rozděleny do dvou kategorií. Nejběžnější byly porne, které pracovaly v nevěstincích. Pro lepší klientelu zde byly takzvané hetairy, ty měly rozsáhlé znalosti v oblasti kultury a se svými klienty obvykle navazovaly dlouhé vztahy. Častým jevem byly rovněž soukromé večírky, též “sympozia”, určené pro muže dobrého původu, kde mohli debatovat, popíjet a chvástat se. Tam hetairy zastávaly podobnou roli jako gejši v Japonsku. Kromě tělesného potěšení i obsluhovaly a nabízely kulturní program v podobě zpěvu a tance.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Ancient Greece
Historyhit.com: What Was Life Like for Women in Ancient Greece?
