Facebook
Instagram
Mořské panny zná snad každý. Ale co takhle “tulení” žena? Tajemná Selkie rozhodně patří mezi nejzajímavější bájné vodní tvory. Dočíst se o ní můžeme hlavně ve skotské mytologii, kde její osud není vykreslen zrovna růžově. Často se stává obětí a také manželkou muže, který ji prostě obelže...
Selkie žije dvojí život - jako zvíře a jako žena. Bohužel vždy narazí na chamtivého muže, který ji chce mít jenom pro sebe, a tak zvířecí “převlek” ukradne. Jelikož se Selkie nemůže vrátit, je nucena na svatbu kývnout. Je vydaná na milost a nemilost lidským rozmarům.
Kdo je to Selkie?
Jde o bytost, která se umí proměnit ve zvíře anebo hybrid člověka a zvířete. Když ze sebe svlékne tulení kůži, stane se z ní člověk. A funguje to i naopak. Selkie může být ženského i mužského pohlaví. V mnoha pověstech je Selkie podvedena mužem, do něhož se zamiluje. Ten nakonec ukradne její kůži a přinutí ji zůstat v lidské podobě.
Tulení ženy a muži se vyskytují zejména ve skotské mytologii, dále pak v irské a islandské. Výjimkou nejsou ani izolované Faerské ostrovy. Jméno Selkie pochází ze slova selch a označuje tuleně šedého, který žije na skalnatých březích Skotska. Selkie je vlastně zdrobnělina, či něžnější tvar tohoto slova. Původ této bytosti není znám, může souviset s finskými domorodými ženami, jež byly známé tím, že nosily kabáty z tulení kůže. Když se kabáty namočily, musely se svléknout a nechat usušit. Některým lidem proto mohlo připadat, že svlékají kůži. Nezapomeňte, že kdysi se povídalo o kapustňácích, že to jsou mořské panny...
Selkie a mořské panny
Přestože by to k tomu mohlo svádět, Selkie není podobná mořským pannám. Když vyleze z vody a shodí tulení kůži, stává se člověkem se vším všudy. Mořské panny se nesvlékají, pouze se promění na člověka. Navíc jsou ze své podstaty dravci, Selkie je spíše mírumilovná a naivní bytost. Samci však mají horší povahu, nezdráhají se lákat lidi do zhoubných mořských vln.
Napospas lidské krutosti
Jak již bylo řečeno výše, aby si muž k sobě navždy Selkie připoutal, musel jí ukrást kůži. Tu schoval v truhle na klíč, jenž nosil stále u sebe, nejlépe zavěšený na krku. Pokud bytost nezíská kůži zpět, může zapomenout na svůj minulý život. Často se prý stávalo, že Selkie hleděla smutně na moře a litovala, že se dala oblafnout sladkými řečmi.
Pokud měla s dotyčným mužem děti, bývalo obvyklé, že to nejmladší jí prozradilo, kde je její kůže ukrytá. Mohla se vrátit ke své skutečné rodině, kterou měla pod vodou. Ani její “lidské” děti to neměly lehké. Mezi prsty měly plovací blány, bledou pleť a popraskanou kůži, jenž páchla po rybách. Ve skutečnosti však mohlo jít o nějakou nemoc. Popraskaná kůže by odpovídala ekzému nebo lupénce. Jak to bylo doopravdy, to se již nedozvíme.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Selkie
Historicmysteries.com: The Selkie: The Woman From The Sea And How To Win Her Love
