Facebook
Instagram
Podle mexické legendy má být La Llorona duchem matky, která zabila své děti. Má se vyznačovat nesnesitelným kvílením. Opravdu něco takového existuje? Někteří lidé tvrdí, že ji viděli na vlastní oči.
Když byl Patrico Lujan ještě malý chlapec, uviděl ve třicátých letech minulého století poblíž Santa Fe cizí ženu, která se procházela okolo jejich pozemku. Byla celá v bílém a po chvilce zamířila k nedalekému potoku. Jakmile se dostala k vodě, zdálo se, že nemá nohy a jen se vznáší. Pak zmizela, aniž by za sebou zanechala jedinou stopu...
Legenda o plačící ženě
La Llorona je populární zejména na jihozápadě USA a v Mexiku. Existuje o ní spousta příběhů, které se v některých detailech liší. Společným rysem je ale bílá postava, jenž se objevuje poblíž vody a naříká kvůli svým mrtvým dětem. Původ přízraku lze vystopovat až do dob Aztéků, kdy byl používán jako jedno ze znamení předpovídajících dobytí Mexika. Mohla to také být děsivá bohyně.
Jedna z takových bohyň se jmenovala Hadí žena a byla popisována jako divoké zvíře a zlé znamení v jednom. Odívala se do bílé a zjevovala se v noci. A, stejně jako La Llorona, i ona plakala. Další byla Chalchiuhtlicue, neboli “ta s nefritovou sukní”. Dohlížela na vodstvo a měla topit lidi. Aztékové si ji měli usmiřovat lidskými oběťmi.
S příchodem Španělů do Ameriky se v šestnáctém století měla objevit takzvaná La Malinche, domorodá žena, která sloužila jako tlumočnice a průvodkyně. Stala se také milenkou Hernána Cortése. Konkvistador ji po porodu opustil a místo ní se oženil se Španělkou. La Malinche pak měla z pomsty zavraždit své dítě. Dle dobových záznamů tato žena skutečně existovala, nejsou však informace o tom, že by své dítě skutečně sprovodila ze světa.
Různé verze La Llorony
Nejpopulárnější verze příběhu hovoří o mladé rolnici Marii, která se provdala za bohatého muže. Nějakou dobu žili ve shodě, narodily se jim dvě děti. Pak o ni ale začal manžel ztrácet zájem. Jednoho dne ho Maria zahlédla jet v kočáře v doprovodu krásné mladé ženy. V záchvatu vzteku hodila děti do řeky. Když emoce opadly, uvědomila si, co udělala. Zbytek života strávila nářkem u vody, kde své děti utopila.
V jiné verzi se Maria jala své děti zachránit. V další zase byla ješitnou ženou, která se raději bavila, než aby se starala o své ratolesti. Po jednom opileckém večeru pak přišla domů a našla je utopené. Za svou nedbalost byla prokleta, a tudíž nenašla klid ani po smrti. Někdy má unášet cizí děti a topit je, jindy slouží jako varování, že je nablízku smrt. Kromě toho se má zjevovat i dětem, jenž se k rodičům nechovají slušně. Skutečně La Llorona existuje, nebo jde jen o pouhou pohádku?
Zdroje informací:
Wikipedia.org: La Llorona
Allthatsinteresting.com: Inside The Legend Of La Llorona, The Vengeful Spirit Of The Southwest
