Zvířata pod rentgenem: Podívejte se, jak vypadá krtek, had nebo nejmenší žába na světě

Německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen učinil 8. listopadu 1895 nadčasový objev - elektromagnetické záření s krátkou vlnovou délkou, které nazval paprsky X. Dnes je známe pod pojmem rentgenové záření. V roce 1901 za to získal Nobelovu cenu a rentgen je nedílnou součástí medicíny i vědy. A někdy také zdrojem poučného pobavení. Uhodnete, které zvíře je na úvodním obrázku k článku? Pokud ne, podívejte se do galerie.

Mohlo by Vás zajímat:

Mají rentgenové oči: 7 věcí, kterých si všímají letušky u pasažérů

Jak funguje rentgen ?

Rentgenové snímkování využívá schopnosti paprsků pronikat hmotou. Platí zde logické pravidlo, že řidší tkání prostoupí paprsek snáze, zatímco hustější hůře. Oblasti s řidší tkání jsou tmavší, neboť jimi projde víc paprsků, než například kostmi. Ty bývají na celkovém obrazu nejsvětlejší, protože pohlcují větší množství paprsků.

Rozlišujeme dva typy záření. Brzdné rentgenové záření, které se využívá v medicíně a defektoskopii. A pak je charakteristické rentgenové záření, které zase našlo uplatnění v analytické chemii. Ta se zajímá o složení vzorků látek a různých směsí.

Mohlo by Vás zajímat:

Záhada těhotné mumie: O polském objevu mluví celý svět, jde o absolutní unikát

Slouží lidem i zvířatům

Někdy z rentgenů zvířat vznikají umělecká díla, většinou ale slouží praktickému účelu. Veterináři díky nim zjišťují zdravotní stav živočicha, zranění, nádory, anebo také to, jak postupuje hojení po operaci.

V současnosti se přechází a na nejmodernější panoramatické 3D rentgeny, které jsou plně digitální, a navíc mnohem šetrnější ke zdraví pacientů. Jejich pořizovací ceny se pohybují v řádech desítek milionů korun.

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Wilhelm Conrad Röntgen

Česká televize: Poznáte známá zvířata jen podle jejich rentgenového snímku?

Galerie Zvířata pod rentgenem: Poznali byste je?

+ 8 fotek + 9 fotek