Jana (30): Zrušená dovolená u moře mi vháněla slzy do očí. Na samotě u lesa mě ale potkalo nečekané štěstí

Když mi nevyšla dovolená u moře, bylo mi do pláče. Vzala jsem zavděk chaloupkou na úplné samotě. Během opalování mě vyrušil nesmělý majitel psa a pak už to byla jen pravá vesnická romantika.

Těšila jsem se na moře

Nebyla jsem u moře roky a tolik jsem se těšila. Prakticky od zimy jsem žila tím, že mě čeká letní dovolená na jihu. Měla jsem nakoupené plavky, knihy na čtení, opalovací krém a střelený klobouk. To jsem si pak mohla vzít leda na balkon, dovolená se totiž nekonala.. Bylo mi do breku.

Kamarádka musela naši cestu zrušit, a aby toho nebylo málo, cestovka zkrachovala. Málem jsem se psychicky složila. Kamarádce to bylo tak líto, že mi navrhla, ať jedu k ní na chalupu. „Je to na samotě, uslyšíš jen cvrčky a odpočineš si,“ přemlouvala mě. Měla důvod mi vyjít vstříc, dovolenou odvolala kvůli svému novému objevu. Nakonec jela někam s ním.

A tak jsem souhlasila, sbalila si svých pár švestek a odjela kamsi k lesu daleko od města a hluku. Nebylo to moje vysněné moře, neslyšela jsem šumění vln ani racky. Ale také to mělo něco do sebe. Louka krásně voněla, všude nekonečný cvrkot a vlaštovky mi létaly nad hlavou. Měla jsem čas na čtení knížek a mohla jsem se na zahradě opalovat nahá.

Martina (35): Teta mě chce provdat za každou cenu. Toho pravého jsem našla na útěku z rodinné oslavy

Krásný chlap v rozpacích

To jsem také dělala a jednoho odpoledne ke mně na zahradu během opalování vtrhl pes. Vyskočila jsem, protože jsem se lekla, že je to snad divoké prase. Majitel psa vběhl s omluvami za ním a ihned rudl, když viděl, že tam stojím, jak mě Pán Bůh stvořil. Musela jsem se smát. Takový hezký chlap a červená se jako puberťák.

„Omlouvám se.“ Hodila jsem na sebe osušku. „To já se omlouvám, i za psa. I za sebe, to je trapas,“ vzal nohy na ramena. Bylo mi to docela líto. Už několik dní jsem s nikým nemluvila a tenhle muž se mi navíc dost líbil. Když ho ale moje nahota odehnala, asi nestál za to. Během odpolední procházky jsem na něj znovu narazila.

Seděl s kamarády na náměstí a hrál na kytaru. Když mě viděl, šel mi podat nějaký letáček. „Večer tu hrajeme s kapelou, přijď,“ podíval se na mě a zase trochu zčervenal. To už jsem věděla, že to mezi námi značně jiskří. Když jsem odcházela, v odrazu výlohy jsem viděla, že mě následuje pohledem. Málem se mi několikrát podlomila kolena.

Zorka (35): V korporátu mě čekala jen faleš a vyčerpání. Skutečné štěstí a uznání jsem našla až po návratu na venkov

Vesnická romance

Vyrazila jsem večer na koncert na místní zábavu a připadala jsem si jako v nějakém starém českém filmu. Kapela, dobré pivo a letní noc. Najednou mi vůbec nebylo líto, že neslyším šumění moře a nejsem někde s koktejlem pod palmou. Když za mnou přišel ten kytarista, byla jsem blahem bez sebe.

Jeho pozornost mi dělala dobře a byl to opravdový džentlmen. Po koncertě mě doprovodil i se psem k chalupě, nic ode mně nečekal a rozkošně blekotal, že by chtěl moje telefonní číslo. Na venkově jsem potkala muže snů a těším se, že se nakonec k moři podívám právě s ním. Klidně by mi ale stačil i rybník.

Beáta (34): Kamarádka mě na výletě nechala v lese samotnou. Díky její zradě jsem ale potkala spřízněnou duši

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].