Jana (33): S postýlkou po mrtvém bráškovi nebylo něco v pořádku. V noci mě budila, ale pak zachránila život mé dcerce

Máma si přála, abych pro naše miminko používala postýlku po bráškovi. Ten zemřel krátce po narození a jeho postýlka mě v noci budila. Pravděpodobně ale zachránil život mojí dceři.

Mohlo by Vás zajímat:

Zoja (28): Dceřina postýlka se v noci začala sama hýbat, to přišla na návštěvu zesnulá babička

Dcerku jsem začala ukládat do postýlky po mém bráškovi

Na dítě jsme čekali s manželem přes dva roky, bylo opravdu vymodlené. Moje máma to prožívala hodně, neboť o jedno dítě přišla a byla stále plná obav. Než se Klárka narodila, máma navrhla, že mi přinese ze sklepa postýlku. Tehdy ji vyráběl dědeček, byla krásná a zachovalá. Věděla jsem, že ji máma prakticky nepoužila. Můj bráška zemřel krátce po narození.

Ujišťovala jsem se, že to mámě nevadí a manželovi jsem o tom raději neříkala. Asi by se mu to zdálo morbidní. Klárku jsem během šestinedělí měla stále u sebe nebo v košíku, do postýlky jsem ji zatím samotnou nedávala. Možná jsem se tomu instinktivně bránila. Když jsem tak ale konečně učinila, v noci mě vzbudily divné zvuky.

Ihned jsem přiskočila ke Klárce, ta spokojeně spala. Přísahala bych, že se předtím postýlka třásla. To samé se opakovalo ještě několikrát během noci. Myslela jsem si, že jsem přetažená a ráno jsem to pustila z hlavy. Během odpoledne, kdy malá spala po jídle, se ale ozvala rána. Postýlka se nějak záhadně posunula a narazila do skřínky.

Mohlo by Vás zajímat:

Aneta (18): Z tety a duchů, kteří prý žijí kolem ní, jsem si dělala legraci. Pak mě pořádně vyděsil mrtvý voják

Postýlka mě upozornila, že dcera přestala dýchat

Nedokázala jsem si to vysvětlit jinak, než že to způsobil duch mrtvého brášky. Třeba nechtěl, aby v jeho postýlce někdo spal. Za chvíli měla přijít na návštěvu máma a já uvažovala o tom, jak jí tuhle nepříjemnost sdělím. Bála jsem se, že mi neuvěří, a navíc se jí to třeba dotkne. Když přišla, ihned se „vrhla“ na malou a nepustila mě ke slovu.

Radila mi, co mám všechno dělat a jak, pak položila Klárku do postýlky a ukazovala mi oblečení, které jí koupila. Čekala jsem na vhodný moment, kdy se jí svěřím s nepříjemným zážitkem. Pak se ale zatřásla postýlka znovu, všechna chrastítka vypadala na zem a my přiskočily ke Klárce. Ta podivně modrala a skoro nedýchala, máma ji chytila a zatřásla s ní.

Já se nemohla ani pohnout, jen jsem si uvědomila, že jsem nezapnula monitor dechu. Klárka se nadechla a rozplakala, vše bylo v pořádku. Já se nemohla ještě hodně dlouho vzpamatovat. Zaprvé jsem děkovala bohu, že byla máma u toho, protože já bych „zkameněla“. Zadruhé mi docházelo, že nás upozornil můj mrtvý bráška. Konečně jsem všechno mámě pověděla.

Mohlo by Vás zajímat:

Šarlota (25): Babička mi chtěla dokázat, že umí mluvit s mrtvými. Vzala mě na dědův hrob a já se nestihla divit

Postýlku jsme vrátili do sklepa

Poplakaly jsme si a pak se shodly na tom, že postýlku vrátíme do sklepa. Klárka byla po kontrole u lékaře naprosto zdravá a mně se ulevilo. Teprve poté jsem si uvědomila, jakým peklem si máma musela tehdy projít.

Bráška se narodil s nemocným srdíčkem a nikdy neopustil nemocnici. Ve své postýlce nakonec ani neležel, máma ji prý nebyla schopna vyhodit z pokojíčku ještě rok. Táta ji následně pečlivě zabalil a uklidil do sklepa.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Marta (18): Ráda chodím na hřbitov rozmlouvat s mrtvými. Mám pocit, že mi rozumí lépe než živí lidé