Facebook
Instagram
Jana byla velice zdrcená zprávou o smrti své babičky, se kterou byla již nějakou dobu v rozepři. Litovala svého jednání a pak poznala, že se babička vrátila. Přišla se rozloučit s pravnoučetem.
S babičkou to občas nebylo jednoduché, měla svoji hlavu a uměla se urážet. Občas jsme spolu nemluvily několik měsíců. Byla jsem hloupá, že jsem v jejím věku tak riskovala. Po jedné hádce jsme se usmířit nestihly. Babička však přišla po smrti navštívit nejen mě, ale i mého malého syna.
Babička mě ráda poučovala a dělala věci po svém
S babičkou jsem se vášnivě dohadovala už odmalička, ale věděla jsem, že mě má moc ráda, jako ostatně i já ji. Měla jen na všechno odlišný názor, byla hodně přísná a nehodlala nikdy ustoupit. Ráda se urážela, klidně práskla dveřmi nebo telefonem a dva měsíce se neozvala. Vlastně jsem si na to zvykla. Když pak měla nějaké nejapné poznámky k mé výchově syna, byl to právě ten případ.
Upozornila jsem ji, že má zastaralé názory a já si budu dělat vše po svém. Vyčetla mi, že jsem lehkovážná a měla bych poslouchat starší zkušenější lidi, jako je ona. Pak jsme se dlouho neviděly. Já měla dost práce, čas utíkal a mě vlastně ani nenapadlo, že se jí blíží osmdesátka a náš společný čas je dost vzácný. Neměly bychom ho trávit rozhádané.
Bylo ale pozdě, moje babička dostala chřipku a všechno se odehrálo děsivě rychle. Máma mi volala v neděli nad ránem, byla jsem naprosto v šoku. Uvědomila jsem si, že jsem babičku neviděla skoro dva měsíce, a proplakala jsme několik hodin. Synovi jsem musela vysvětlit, co se stalo. Jeho dětsky přirozený postoj ke smrti mě alespoň trochu ukonejšil.
Odpoledne mě babička přišla navštívit
Odpoledne se zatáhla obloha, přišla bouřka, a když jsem se snažila zapálit svíčku, plamen několikrát zhasl. V bytě bylo zvláštní ticho a já si uvědomila, že je můj malý syn nezvykle hodný ve svém pokojíku. Šla jsem se na něj podívat a viděla ho poprvé v životě hrát si soustředěně samotného s hračkami. Většinou potřeboval další osobu.
Něco si pro sebe zaníceně vykládal. Nechala jsem ho dál si hrát a šla si udělat kafe s panákem rumu, jak to měla ráda moje babička. Sedla jsem si ke stolu a dala hlavu do dlaní. Pak jsem najednou cítila pohlazení po ruce a židle naproti mně zavrzala. Cítila jsem, že tam se mnou někdo je. Hlavu jsem ale nezvedala, nechtěla jsem o tu představu přijít.
„Promiň, babi, tohle jsem vážně pokazila. Ty víš, jak tě mám ráda,“ zašeptala jsem a projela mnou zvláštní vlna uvolnění. Jako bych něco pochopila, že mi babička rozumí a odpouští mi. Nebylo třeba slov. Pak jsem si vypila kávu u zapálené svíčky, prohlížela si staré fotky a bylo mi zvláštně hezky. Když přiběhl syn, vykládal mi dost zvláštní historku.
Babička s námi strávila nedělní odpoledne
Prý si celou dobu hrál v pokojíčku s babičkou. Řekla mu, aby mě hezky poslouchal a taky mu vyprávěla historku z dětství, jak ji hlídala její babička a ona musela pracovat na poli místo hraní. Kroutila jsem nad tím hlavou, ten příběh jsem samozřejmě dávno znala. Synovi jsem ho ale nikdy nevyprávěla.
Utvrdilo mě to v tom, že babička přišla opravdu na svou obvyklou nedělní návštěvu, aby se s námi rozloučila. Aby mě ubezpečila, že se mezi námi nic nezměnilo. Abych si nevyčítala, že jsem se s ní nestihla setkat ještě před jejím skonem.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
