Justýna (24): Brácha mého přítele si našel holku a mně začalo peklo. Její arogance nezná mezí

S mým přítelem Ríšou chodíme už od střední. Máme spolu skvělý vztah, jsme jako nejlepší kamarádi a zároveň skvělí milenci. Nikdy bych ho za nikoho nevyměnila.

Lucie (36): Tchyně mi roky mluvila do výchovy dětí. Když jsem jí jednou řekla dost, nestačila se divit

Měla jsem blízko k jeho bratrovi

Ríša má mladšího bráchu Tadeáše. Je mladší o tři roky a znám ho tak od doby, co byl ještě mladý kluk. Mám k němu proto celkem blízko, viděla jsem ho vyrůstat a sama ho tak beru jako svého sourozence. Tadeáš mě dlouho problém najít si přítelkyni. Kolikrát jsem se mu s tím snažila pomoct, dohodit mu nějakou mou kamarádku, ale marně. Je hodně stydlivý a introvertní a nedokáže na holky moc udělat dojem.

„Doufám, že si vůbec někdy někoho najde… nechci, aby skončil sám,“ komentoval jeho situaci vždycky Ríša a já jsem s ním souhlasila. Velmi mi na něm záleželo a chtěla jsem, aby si někoho našel. Bydleli jsme spolu všichni tři v bytě a já jsem tak každý den viděla, jak je osamělý a jak by někoho potřeboval.

Alena (30): Manžel odjel do Německa vydělat peníze na dům. Náš vztah to málem neustál

Když si našel přítelkyni, byli jsme nadšení

Já i Ríša jsme tak měli obrovskou radost, když nám jednoho dne oznámil, že si konečně našel přítelkyni. Byla z jeho školy, právě totiž nastoupil na vysokou, jmenovala se Denisa a prý byla hrozně fajn. Moc jsme se těšili, až ji poznáme. Já jsem z toho byla vyloženě nadšená, představovala jsem si, že budeme nejlepší kamarádky. Malovala jsem si, že budeme společně chodit na nákupy, vařit, půjčovat si malovátka… že si ji vezmu pod křídla a budeme něco jako sestry. Tak by to přeci mělo mezi přítelkyněmi sourozenců být, ne?

Když ale Tadeáš Denisu přivedl, došlo mi, že tak, jak jsem si to představovala, to rozhodně nebude. Denisa byla velmi plachá, skoro až odtažitá, měla nepřátelský pohled a moc toho nenamluvila. Když jsem za ní první noc, co byla v našem bytě, přišla a nabídla jí, jestli se mnou nechce jít do obchodu vybrat nové nádobí, otočila se na mě a jenom odsekla: „Ne, na takové věci opravdu nemám čas.“

Rudolf (49): Sestra si u mě věčně stěžuje na nevěrného manžela. Svůj život ale měnit nehodlá

Místo kamarádství jsem ji začala nesnášet

Myslela jsem si, že až si na nás zvykne, bude přívětivější, to jsem se ale zmýlila. Vždy, když přišla, okamžitě se zavřela do pokoje, skoro nás ani nepozdravila a když jsme se s ní chtěli bavit, tvářila se, jako kdybychom ji mučili. Nejprve mě to jen mrzelo, postupně jsem ale začala cítil, že si k ní buduji nějakou formu nenávisti.

„Hlavní je, že je hodná na bráchu. K tomu se chová hezky,“ snažil se mě uklidnit Ríša, když jsem s ním moje pocity sdílela.

„Jenomže my bychom s ní měli vycházet,“ ohradila jsem se naštvaně, „měli bychom ji mít rádi. A ona nás. Přijde mi hrozné, jak se k nám chová.“

Patrik (32): Celý život jsem před rodiči tajil, kdo jsem. Prasklo to během přepadovky u mě doma

Vadí mi na ní snad úplně všechno

A tak se stalo to, že jsem začala nenávidět přítelkyni bráchy mého partnera a zároveň mého spolubydlícího. Nemohu ji vystát, vadí mi její jméno zmíněné v konverzaci, zvuk jejích botou na podpatku, když k nám přichází. Vadí mi, že od mého bytu má klíče, nesnáším, když se s ní potkám v kuchyni. Už netoužím po tom být její kamarádka, ale po tom, aby náš byt navždy opustila. Je to hrozné, ale doufám, že se s ní Tadeáš rozejde a najde si někoho lepšího. Někoho, koho budu mít ráda a u něhož mi nebude vadit jen samotný fakt, že dýchá.

Lenka (32): Jeho nepořádek jsem léta tolerovala. Když jsem se ale vrátila z nemocnice, pohár přetekl

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].