Facebook
Instagram
Kája neměla svou tchyni moc ráda. Ale to, co udělala nedávno, už překročilo všechny meze. Rozhodla se jí to oplatit a připravila neobvyklou mstu, na kterou tchyně nikdy nezapomene.
Vždycky jsem se smála vtipům o tchyních. Pak jsem ale jednu takovou sama dostala a smích mě přešel. Je to líná ženská, která neustále fňuká.
Tchyně mi nesedla
Když jsme chystali svatbu, lezla mi pořádně na nervy. Měla spoustu nápadů, ale všechny byly šílené. Navrhovala třeba vypouštění holubic nebo průvod psů v oblecích... Myslela jsem, že se až moc kouká na romantické filmy. A její návrhy na menu raději nebudu zmiňovat. Když jsem ji pak viděla v kostele celou v bílém, chtělo se mi plakat a utéct.
Věděla jsem, že být její snachou nebude snadné, ale netušila jsem, že to bude až takhle těžké. Můj manžel Pavel (35) viděl chyby své matky, ale neměl odvahu se jí postavit. Zřejmě proto, že ho vychovávala sama. Jeho otec odešel a další muži s ní nikdy nevydrželi dlouho.
Nepomohla ani její krása, do které dodnes investuje spoustu peněz. Během týdne má tolik různých procedur, kolik jsem já neměla za celý život. Není divu, že si nenajde čas na své malé vnučky. Jednou za čtvrt roku je vezme na procházku a pak si stěžuje, jak je unavená.
Doma toho také moc nedělá. Nevaří a uklízí jen zřídka. Už nějakou dobu považuje můj byt za bezplatnou jídelnu. Přichází několikrát týdně a poobědvá s námi. Byla jsem vychovaná k pohostinnosti, takže jsem ji nikdy neodmítla, ale je rozdíl mezi rodinným obědem jednou za čas a pravidelným stravováním. Bylo by to jiné, kdyby aspoň poděkovala nebo občas udělala nějaký nákup. Ne, ona si myslí, že má na to právo.
Ani není moc milá. Kritizuje mě na každém kroku. Prý nevypadám dobře, mohla bych zhubnout, oběd je moc mastný, děti příliš křičí, chtělo by to jiný dezert...
Tchyně mě překvapila
Jednoho dne, v záchvatu jakési dobročinnosti, se nabídla, že vezme vnoučata do zábavního parku. Vrátily se po několika hodinách. Anička (6) a Kačenka (5) byly šťastné jako nikdy předtím, protože babička si na ně našla čas.
Ale tchyně byla celá zpocená a naštvaná. Sedla si na gauč a začala si stěžovat: „Bože můj, jak jsem unavená. Ty holky jsou malí ďáblové. Chtěly vidět všechno. Netuším, jak to zvládáte každý den...“
Zarazila se. Myslela jsem, že čeká, až něco řeknu, ale pak pokračovala ve svém monologu.
„A všechno je tak drahé. Chápu, že jsem musela zaplatit za vstupenky, ale aby každá atrakce stála tolik... Utratila jsem za holky přes tisíc korun!“
Podívala jsem se na ni rozpačitě. Mohla si ty poznámky nechat pro sebe, ale to ještě nebyl konec jejího kázání.
„Naštěstí jsem trochu ušetřila...“ dodala po chvíli.
„Jak to?“
„Holky chtěly zmrzlinu a vafle, ale to je drahé. Věděla jsem, že je to jen jejich rozmar, tak jsem koupila jednu zmrzlinu a jednu vafli. Když jedna snědla polovinu, druhá dojedla zbytek. Byl to skvělý nápad.“
Začala jsem vidět rudě. Můj manžel Pavel, který také poslouchal ty nesmysly, najednou vybuchl.
„Mami, to jsi přehnala! Měla jsi říct, dal bych ti peníze!“ řekl naštvaně.
„Synku, ale to bylo úsporné. Měli byste to dělat taky,“ odpověděla klidně.
Nic jsem jí neřekla, ale rozhodla jsem se, že je čas přestat přehlížet její chování. Chtěla jsem se jí pomstít. Vhodná příležitost se mi naskytla už po několika dnech, když opět přišla na oběd.
Tchyně se k nám přišla najíst
Byl pátek, což znamená, že tchyně byla jako každý týden na masáži. Když se vracela, samozřejmě se zastavila u nás. Jakmile jsem slyšela zvonek, věděla jsem, že je to ona. A nemýlila jsem se.
Vstoupila, s nechutí se podívala na pytel s odpadky v předsíni, nakoukla do dětského pokoje a předstírala starostlivou babičku, ale neměla pro holky ani čokoládu nebo ovoce. Poté se usadila v kuchyni.
„Dala bych si kávu. Udělej mi ji tak, jak ji mám ráda,“ řekla tónem, který mě hned naštval.
„Vidíš, že jsem zaneprázdněná. Uklízím po obědě. Víš, jak se obsluhuje kávovar, tak si ji klidně udělej sama. Dneska je samoobsluha.“
„No to mě podrž! Počkám, až skončíš. A co jste dneska měli dobrého? Zbylo něco pro mě?“
„Ne, všechno se snědlo. Ale vlastně... něco ještě mám. Víš co, jdi si umýt ruce a já ti připravím oběd a udělám tu kávu,“ navrhla jsem.
Tchyně zmizela v koupelně a já se pustila do msty...
Tohle tchyně určitě nečekala
Podívala jsem se na zbytky na našich talířích a přeložila je na jeden. Hromádka brambor, které děti nechtěly, a vařená mrkev s hráškem, který mladší dcera vyplivla, protože jí nechutnal. Chtělo to ještě něco. Maso! To jsem vzala z psí misky. No co, náš Max se bude muset obejít bez večeře. Všechno jsem rychle ohřála v mikrovlnce.
Když tchyně vyšla z koupelny, na stole na ni čekal talíř s jídlem a káva.
„Panebože, to je obrovská porce! Nevím, jestli to všechno sním,“ řekla nadšeně.
„Přece nebudu na tobě šetřit...“
„Rozmazluješ mě,“ usmála se falešně. Jako obvykle...
„Ani nevíš, jak moc...“ řekla jsem.
Začala jíst a já měla co dělat, abych se nerozesmála. Když téměř vylízala talíř, rozhodla jsem se mstu dokončit.
„Tak co, chutnalo?“
„Výborné, jako vždycky.“
„To jsem ráda. A víš, že jsem použila tvůj nápad na šetření?“
„Jaký?“
„Pamatuješ, jak jsi koupila holkám jednu zmrzlinu a jednu vafli na půl?“
„Ano.“
„No, dneska byl tvůj oběd podobný. Dostalas porci i od Maxe...“
Pochopila to prakticky okamžitě. Dívala jsem se, jak její obličej mění barvy, pak utíkala do koupelny. A nějak mi jí nebylo líto...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
