Karel (30): Moje šéfová si usmyslela, že budeme mít románek. Odolával jsem, i když mi pohrozila vyhazovem

Příběhy o životě: Moje šéfová si usmyslela, že budeme mít románek. Odolával jsem, i když mi pohrozila vyhazovem
Zdroj: Pexels

Karel měl smůlu na šéfovou. Poté, co ji manžel opustil, rozhodla se, že Karel bude jeho náhradníkem. Ale jemu se to nelíbilo.

Jana Jánská
Jana Jánská 30. 10. 2024 13:00

Šéfová mě znovu nechala v práci dlouho, prý kvůli termínům a nedokončeným úkolům. Samozřejmě! Ale co jsem mohl dělat? I kvalifikovanější kolegové přicházeli o práci a já měl na krku hypotéku a snoubenku, která už několik měsíců nemohla sehnat pořádnou práci.

Šéfku opustil manžel

V této firmě jsem něco přes dva roky a první rok jsem se svou nadřízenou měl ryze profesionální vztah. Ani mě nenapadlo, že by o mě mohla projevit zájem jako o muže. Navíc byla o deset let starší – ani bych se neodvážil oslovovat ji neformálně.

Před časem ji ale manžel opustil kvůli mladší ženě. Šéfová z toho byla v šoku, ne snad proto, že by bezmezně věřila v jeho lásku, ale že ji to zkrátka překvapilo. Její manžel měl pověst poslušného muže. A teď tohle...

Po prvním šoku se šéfová svěřila sekretářce (která to pak roznesla po celé firmě), že je vlastně dobře, že odešel sám, protože jinak by ho prý stejně opustila ona. Už pro ni nebyl zajímavý. Nikdy by mě nenapadlo, že tím „zajímavým“ teď budu právě já.

Balila mě šéfová

Na jedné z firemních akcí mě nepustila ani na krok. Neustále mě tahala na parket, zvlášť při pomalejších písničkách, kdy se mohla přitisknout těsně ke mně. Viděl jsem hloupé úšklebky kolegů, což mi na pohodě zrovna nepřidalo. Nakonec jsem využil chvíle, kdy šla na toaletu, a jednoduše jsem utekl domů.

Druhý den si mě hned ráno zavolala do své kanceláře. Byl jsem v šoku, když na mě začala křičet, jak si to představuji, že firmu stál večírek spoustu peněz, a já si jen tak odejdu. Nezajímal ji můj názor, jen mi pohrozila, že pokud se příště nebudu bavit až do konce jako ostatní, můžu si hledat práci jinde.

Zkusil jsem se svěřit kolegům, ale ti si ze mě dělali legraci. S kolegyněmi jsem o tom mluvit nechtěl, i když mám pocit, že všechno věděly. Nikdo se však neozval otevřeně, nejspíš ze strachu před šéfovou. Od té doby jsem musel na firemních akcích zůstávat až do konce...

Chtěl jsem si najít novou práci

Slyšela jsem, že si hledáš novou práci, Karle,“ prohodila jednoho dne jízlivě šéfová a přimhouřila oči.

Já...“ zakoktal jsem se.

Přede mnou se nic neutají. Znám všechny v oboru. A kdokoliv tě bude chtít zaměstnat, zavolá mi jako první. Tak ti radím – víc se snaž tady, a nebudeš muset hledat práci jinde. A jestli zjistím, že si dál něco hledáš, tak tě vyhodím na hodinu...

Nejspíš trochu blufovala, ale nechtěl jsem to riskovat. Na krku jsem měl hypotéku a moje čerstvá manželka navíc byla v druhém měsíci.

Ne nepovažovala za odpověď

Ten večer jsme ve firmě zůstali jen my dva – šéfová a já. Měli jsme pracovat v její kanceláři. Ale „pracovat“ asi není to pravé slovo. Od začátku mi dávala najevo, že o práci jí zrovna nejde, i když se snažila tvářit, že něco děláme. Nakonec přestala předstírat, otevřela skříňku a vytáhla lahev vína.

Přijel jsem autem,“ upozornil jsem ji.

Tak pojedeš taxíkem,“ odpověděla.

Beru léky, které nemůžu kombinovat s alkoholem,“ zalhal jsem.

Ale no tak, přestaň s těmi výmluvami,“ vtiskla mi do ruky sklenici s vínem. „Víš, nejdřív mi ta tvoje hra na nedostupného přišla roztomilá, ale teď už mě začíná nudit.

To není žádná hra. Chci, abyste mi dala pokoj.

A co z toho budeš mít?“ naštvala se a postavila se přede mě tak, že jsem nemohl vstát.

Je mi vás upřímně líto… Je mi líto, že vás manžel opustil, ale nemám v plánu být vaší pomstou.

Na manžela kašlu. Chci tebe. A vždycky dostanu to, co chci.

Odtlačil jsem ji od sebe, zakopla a spadla na zadek. Rychle jsem vstal a odešel z její kanceláře. Než jsem dorazil k výtahu, zaslechl jsem její vzteklý křik: „Zničím tě. Zítra sem ani nechoď...

Už jsem ji nikdy neviděl

Věděl jsem, že to je konec. Naštěstí jsem přišel do její kanceláře připravený, na telefonu jsem měl celou dobu zapnuté nahrávání zvuku. Ještě ten večer jsem nahrávku poslal do naší mateřské firmy v Německu.

Druhý den ráno mě v práci čekalo překvapení. Místo výpovědi jsem našel ve schránce hromadný e-mail od šéfové. Psala, že dostala příležitost v jiné pobočce naší firmy, moc se těší na nové výzvy a tak dále. Došlo mi, že ji prostě odklidili, abych to nerozmazával.

Stejně jsem nevěděl, co bych měl dělat. Na policii by mě určitě jen vysmáli, že si neumím poradit s nějakou roztouženou ženskou.

Šéfovou časem nahradil chlap. Je to trochu mrzout, ale férový člověk. A když se v osm večer omluvím z firemního večírku, protože mám doma těhotnou ženu, nemá s tím nejmenší problém...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vítejte u Hanky Kynychové: Jako první jsme navštívili nový dům, ve kterém má konečně vlastní šatnu

Vítejte u Hanky Kynychové: Jako první jsme navštívili nový dům, ve kterém má konečně vlastní šatnu

Související články

Další články