Krutá historie tančících medvědů: Odtržení od matky, bití i vytrhávání zubů na pozadí kouzelné podívané pro vyšší vrstvy

Za pozlátkem "nevinné" zábavy se však skrývala krutost. Vše bylo tvrdě vynucené. Ještě se totiž nenarodil medvěd, který by sám od sebe chtěl dělat lidem šaška.

Mohlo by Vás zajímat:

Chlupatá hvězda Fedor Jeftichew: Jeho otec prý vzešel z románku ruské dívky s medvědem

Exotická zvířata a zábava

Kromě tančících medvědů bylo možné vidět předvádějící se opice, koně, psy a nespočet zvířat, pocházejících z exotických krajin. Chlupáči se slabostí pro med však mezi všemi zaujímali speciální místo. S člověkem je totiž pojí pouto staré tisíciletí. Medvědi tak vždy měli důležité postavení v lidské společnosti. A to nejen jako zdroj obživy a materiálu (například kožich), ale také jako objekt uctívání.

Jejich impozantní vzrůst, občasné vzpřímené držení těla a všežravost daly vzniknout legendám o příbuzenství a medvědích kultech. Umísťovat do zajetí se tato zvířata začala ve druhém tisíciletí před naším letopočtem na Středním východě. Podobná situace byla ale také i ve starověkém Římě. Na královské dvory se medvědi dostali, jak již víme, ve středověku a renesanci.

Mohlo by Vás zajímat:

Sukně nahoru aneb Historie ženské nahoty jako nástroje válčení, léčení i plašení medvěda

Přísný výcvikový režim medvědů

Získání a výcvik medvědů pro taneční vystoupení se vyznačoval dlouhou historií vykořisťování a krutosti. Při pronásledování ve volné přírodě byla mláďata násilně oddělena od svých matek. Nejčastěji se lovilo v Himalájích, na Středním východě a v džungli indického subkontinentu. Odchyt vedl nejčastěji k tomu, že medvědice, chránící své potomky, přišla o život.

Jakmile byla mláďata v zajetí, čekal na ně přísný výcvikový režim, jehož cílem bylo naučit je různé tanečky a další "zábavné" kousky. Používané metody výcviku však byly v naprosté většině kruté a nelidské. Kupříkladu řetěz, připevněný ke kroužku, jenž propíchl medvědí nos, sloužil k tomu, aby ho zkrotil pomocí bolesti. Někdy je nutili šlápnout na rozžhavený plech, jindy je surově bili či jim vytrhali zuby, aby je nemohli pokousat.

V rámci vystoupení se jim zastřihávaly drápy, aby mohli diváky svými tlapami "masírovat". Ten a spousta dalších triků se učila na specializovaných školách v Polsku a ve Francii, kde jich bylo jako hub po dešti.

Mohlo by Vás zajímat:

Medvědí desátník Wojtek: Mazel, který miloval zápasy, tulení a pivo

Kouzelná podívaná pro vyšší vrstvy

Pro diváky to byl jistě neuvěřitelný zážitek. Medvědi se dokonce naučili tlačit dětské kočárky. Předtím ale museli předstoupit před speciální komisi, která rozhodla, zda je jejich výcvik u konce a mohou být prodáni a posláni do různých částí světa. Postupem času, hlavně od dvacátého století se však na tuto atrakci začalo nahlížet poněkud jinak.

Přezkoumání, zda ve skutečnosti nejde o týrání medvědů iniciovali Angličané. To vedlo k zákazu mědvědích tanců. Ale ne všude. Někde bohužel medvědi skotačí dodnes. A když se je náhodou podaří ze zajetí vysvobodit, čeká je předčasná smrt způsobená fyzickými a psychickými neduhy.

V současné době slouží jako útočiště pro medvědy, kteří prošli drezúrou, bulharský park Dancing Bears ve městě Belica, který spravuje mezinárodní organizace pro dobré životní podmínky zvířat Four Paws. Snad tento park nebude muset fungovat dlouho a zvrácení lidé přestanou medvědům ubližovat. 

Mohlo by Vás zajímat:

Neuvěřitelný život Roye Sullivana: Přežil sedm zásahů bleskem a popral se s medvědem

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Tame Bear
Historydefined.net: The Cruel History Of Dancing Bears In European Courts