Facebook
Instagram
Vendula Pizingerová má k Egyptu jedinečný vztah. Často tam jezdila s kamarádkami či synem Jakubem, když byl ještě malý, a vždy snila o plavbě po Nilu. Proto si nemohla nechat ujít brněnskou výstavu Tutanchamon. O zážitcích spojených s Egyptem i expozicí se Vendula rozepsala v dalším pokračování Mámy na přechodu.
Když se řekne Egypt, každý z nás si představí něco jiného. Pro mě byly vždycky nejsilnější dvě věci – Kleopatra a pak plavba po Nilu. Jako holka jsem viděla nádhernej film s úžasnou Liz Taylorovou, která tam byla nepřekonatelná a překrásná. A taky miluju muzikál Kleopatra s Monikou Absolonovou v hlavní roli. A ještě mě bavil Hercule Poirot a díl, který se jmenuje Smrt na Nilu.
Jednou bych ráda zažila plavbu po Nilu jako z Poirota
I proto, že jsem viděla tuhle detektivku, mě hrozně láká plavba po Nilu. Ale asi by to nevypadalo jako tehdy. To byla nádherná doba! Ty lidi měli na sobě nádherný šaty, dámy krásný klobouky a krajkovaný bílý šaty. Všechno bylo jiný, takový uctivější a noblesní. Takže takovou plavbu po Nilu už nezažiju.
A potom jsem začala vnímat Egypt čistě jako turistka. Poprvé jsme tam jely s kamarádkou, když jsme měly malý děti, a pak se to stalo takovou seriálovou dovolenou. Když bylo v Čechách špatný počasí, bylo to rychle dosažitelný teplo. Kuba byl malej, a tak jsem ještě nemusela řešit školní docházku. A jezdily jsme tam s kamarádkama i bez dětí. Čtyři pět holek na prodloužený víkend. Ráda na to vzpomínám. Jednou jsme se tam koupaly ve whirpoolu nahoře bez a byli tam nějaký kluci, kteří tam stříhali stromy, a byli z nás vyjevený. Takže přišel ředitel hotelu a musely jsme si ty podprsenky oblíknout.
Manžel mi koupil šíšu, už tři roky leží v krabici
Rády jsme chodily jíst ven, mám ráda egyptskou kuchyni. Vůbec celá africká kuchyně je fantastická. Obsahuje hodně luštěnin a zeleniny, proto jsem si ji oblíbila. Taky jsem tam zkoušela poprvé kouřit šíšu a říkala jsem to manželovi, který mi ji koupil. Teď ji mám doma třetí rok v krabici. To tak někdy bývá. A když o tom teď mluvím, tak bych ji mohla vytáhnout a používat ji.
Miluju šnorchlování. Ta země vám přinese nejen teplo a bílej písek, ale i pohled na krásnej podmořskej svět. Úžasnej byl výlet na ostrov Mahmya, kde to vypadalo trošičku jako na Maledivách. Je to v podstatě jen výletní ostrůvek a nejde tam přespat. A když jsem byla v Egyptě s mámou, navštívila jsem Údolí králů. To bylo úžasný. Pamatuju si, že jsme si tenkrát zapomněly svačinu a pití a že byl problém to někde koupit. Bylo tam obrovský teplo. Jsem ráda, že to máma viděla. Ta historie, která na vás dýchne a jak to na vás působí, to se nedá slovy popsat.
Uvědomila jsem si, jaké ty věci mají význam
Přes tohle všechno se mi vždycky prolínalo, že jsem asi před deseti lety viděla ve Vídni výstavu Tutanchamon. Po její návštěvě jsem si uvědomila, že ty věci mají obrovský význam a že Egypt je opředený historií, spoustou pověr a symbolů. Jsou tam hadi, skarabeové, všechno je nádherně zlatý a emajlový. Ty lidi museli být úžasní řemeslníci.
Když se nad tím člověk zamyslí, lidstvo přišlo asi o ten největší poklad, co by nám po týhle civilizaci zbyl, a to hrobku jednoho z největších faraonů Ramesse II., ze který kvůli vykradačům hrobů nic nezbylo. Tutanchamon nebyl tak významnej panovník. Přesto jsou ty obrovský schrány, ve kterých byl pohřbenej, naprosto fascinující. Veškerý předměty, který se v hrobce našly, jsou neuvěřitelný. Samozřejmě i do téhle pohřební komory se nejprve podařilo dostat zlodějům, než byla objevena.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Soukromá prohlídka byla neskutečný zážitek
Já měla to štěstí, že jsem v úterý navštívila brněnskou výstavu Tutanchamon, která je vůbec zajímavá. Tutanchamonovi bylo asi devatenáct let, když umřel následkem pádu z vozu. Měl koňskou nohu a kulhal, takže tam byla vystavena řada jeho holí. A ještě zjistili, že měl malárii, jak byl oslabenej. Měl taky dvě děti, který mu umřely. Ta hrobka původně nebyla pro něj, byla připravena pro jiný panovníky. Na těch truhlách jsou i znaky přepsaný, protože umřel v těch devatenácti. Zajímavý, nám tyhle truhly asi nikdo neudělá.
Navíc jsme měli to štěstí, že nás výstavou provedl Mirek Bárta, což je náš přední egyptolog. Odnesla jsem si z toho neskutečný zážitek. Šlo o soukromou prohlídku spojenou s večeří a ochutnávkou typických egyptských jídel (škoda, že nejím jehněčí). Vzala jsem s sebou tchyni Simonu, kterou to hodně zajímá, a potkaly jsme se tam s její spolužačkou Martinou. Martina je kamarádky Olgy Menzelový, jejímž partnerem je právě egyptolog Bárta. Tak jsme vytvořili u jednoho stolu takovou šťastnou skupinku lidí, kteří si o tom hezky povídali. Ze mě si holky stříleli, že jsem přijela s maminkou, ale to už tak bývá. Měli jsme na sobě nádherný šaty a ten večer si dokonale užili. Na výstavu jsme se šli podívat ještě druhej den ráno a znovu jsme si ji prošli.
Kamarádka, která pracovala v cestovce a dělala zájezdy do Egypta, vždycky nazývala turisty koupáky. Takže jsem se z egyptskýho koupáka stala obdivovatelem egyptský kultury a historie. Jsem ráda, když mají věci význam, když jim rozumím a můžu poznat historii do hloubky. Tenhle zážitek mě hrozně potěšil.
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Související články
