Medicína ve starověkém Egyptě: Na zažívací potíže platil zub z prasete, na popáleniny jídlo

Léčení ve starověkém Egyptě: Na šedý zákal prý fungoval želví mozek, med a modlitba k bohu slepoty
Zdroj: Wikimedia Commons, Public domain

Jak vypadala medicína ve starověkém Egyptě? Některé "léky" na popáleniny nebo průjem dnes nepůsobí moc hojivě a vábně. A nechali byste si na poškozené oko aplikovat dobrovolně třeba zvířecí moč nebo dětskou stolici? Staří Egypťané se tomu nebránili.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 09. 06. 2022 14:00

Podle Charlotte Booth, autorky knihy Surviving in Ancient Egypt (Přežití ve starověkém Egyptě), vypadala prvotní prohlídka vždy stejně. Vyšetřila se moč, stolice i krev. Pak se změřil puls a pohmatem prozkoumalo břicho. Jako poslední následovala kontrola reflexů. A pak pacient konečně uslyšel verdikt, jenž mohl mít celkem tři varianty - buď šlo o léčitelnou nemoc, neduhy, které se bude snažit lékař ze všech sil porazit, nebo stav, u něhož již nebylo žádné pomoci.

Zažívací potíže starých Egypťanů

Patřily mezi nejčastější problémy té doby. Jako lék se doporučoval prasečí zub, jenž se rozemlel do těsta na sušenky. Po čtyřech dnech měl problém zmizet. Staří Egypťané mysleli i na průjem. Stačilo smíchat fíky, hrozny, těsto na chleba, kukuřici, hlínu, šeřík a cibuli. Dnes bychom se klonili spíše k tomu, že tato směs vyvolá jen další řídkou stolici, tehdy to ale údajně fungovalo.

Jak popáleniny podle starých Egypťanů

Vaření na otevřeném ohni přímo vybízelo k popáleninám. Pokud k nim došlo, využíval se obklad z ječného chleba, živočišného tuku a soli. Vše se promíchalo a přiložilo na postižené místo. Mělo se tím ulevit od bolesti a zmírnit zánět. Při vážnějších popáleninách se však používal zcela jiný postup.

První den se aplikovalo černé bahno. Druhý den se na ránu měl přikládat trus domácích zvířat (třeba ovčí). Další den přišel na řadu akát, ječné těsto a olej. Čtvrtý den se přikládal vosk, olej, čistý papyrus a zelenina. Poslední den se využívala rostlina jménem rohovník, červený okr a měděné vločky.

Dýchací potíže léčil med a smetana

Trápily hlavně kameníky a hrobníky, kteří pracovali v uzavřeném a prašném prostředí. Jejich zkázou byl takzvaný brusný prach. Ten způsoboval mělké dýchání a kašel. Jediným možným lékem byla směs medu, smetany, rohovníku a datlových semínek. Po zahřátí směsi měl pacient začít vdechovat výpary.

Na šedý zákal pomůže motlitba

Problémy se zrakem se léčily primárně zvířecími výkaly (ještěrky, krokodýli a pelikáni). Výjimkou ale nebyla ani dětská stolice. V dalších případech přišla na řadu volská, oslí, psí a kozí krev. Ničím neobvyklým však nebyla ani lidská moč. Takové “léky” si mohli lidé namíchat i sami doma.

V případě šedého zákalu ale musel zakročit lékař. Naordinoval směs želvího mozku a medu a nezapomněl se pomodlit k božstvu, aby dotyčnému sňalo z očí temnotu. Prosby měl údajně vyslyšet Ptah, avšak zády se k nim neotočil ani Mechenti-irti, který byl považován za boha slepoty a nevidomých.

Zdroj informací: 

Wielkahistoria.pl: Medycyna w starożytnym Egipcie. Lekarstwa przyprawiające o mdłości i najbardziej nieskuteczne terapie

Cukrářská hvězda Besky o toxickém prvním manželství: Otřesná životní zkušenost probíhala i během MasterChefa

Cukrářská hvězda Besky o toxickém prvním manželství: Otřesná životní zkušenost probíhala i během MasterChefa

Související články

Další články