Květoslav (35): Měj šéf se ke mně od začátku choval zvláštně. Když se mě pokusil plácnout po zadku, dal jsem výpověď

Už od puberty jsem doma slýchal rady, jak být jednoho dne s holkami opatrný. „Pár chvil radosti - po celý život starosti,“ říkával s úsměvem můj otec a měl vlastně pravdu. Jen já tenkrát „usnul na vavřínech“ moderní doby. Vždyť holky se přece „ládují“ antikoncepcí a navrch k otěhotnění nemusí přece dojít při každém styku. Okolnost, že bych mohl případnou partnerku přivést do jiného stavu, jsem si proto nepřipouštěl. Jenže osud měl se mnou jiné plány.

Mohlo by Vás zajímat:

Evita (45): Syn nám oznámil, že je gay. Manžel tvrdí, že je to teď moderní a že ho to brzy přejde

Kvůli dítěti jsem musel narychlo hledat práci

Jmenovala se Marcelka a já na ní mohl oči nechat. Bylo nám oběma necelých třicet, a tak už by od nás jeden čekal rozum. Jenže já situaci nezvládl. Když vztah pokročil k první společné noci a ona mě ubezpečovala, že antikoncepci bere, uvěřil jsem jí. Proč ne? Vždyť mi to říkaly i jiné před ní. Jenže…

Brzy přišla zpráva, která mi změnila život. Marcelka otěhotněla. Zda léky jen zapomněla, anebo jsem jí padl do „pasti“, nevím dodnes. Přesto jsem se odmítl zachovat jako zbabělec a k otcovství se přihlásil. Vypadalo to snadně. Marcelku jsem si vzal a zpočátku nám pomáhali rodiče. Jenže pak přišly první problémy. Z dosavadní práce jsem dostal padáka a nová zůstala v nedohlednu. Zoufale jsem proto telefonoval na všechny strany a sháněl zaměstnání.

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (45): Můj syn je asi gay. Viděla jsem ho v televizi, za ruku držel kluka a vtiskl mu polibek

Šéf si potrpěl na mladé kluky

Lepší kandidát, pozice obsazena, zkuste se zeptat později… Zřejmě nejčastější reakce, které jsem slýchal. Z potíží mě vytáhla až má dávná známá Regina. Působila jako šperkařka a shodou okolností věděla o jednom klenotníkovi ve městě, který sháněl asistenta prodeje. Prý bych se mu hodil.

O zlatnictví jsem sice nevěděl nic, přesto jsem darované šanci „na zuby nekoukal“. Jindřich, jak se pán jmenoval, byl mimořádně slušný. Hned další den mě pozval na pohovor a záhy se ze mě stal jeho zaměstnanec. Znalecky rozeznávat kovy nebylo potřeba a zpočátku mu postačil jen můj „um“ umývání vitrínek či provádění drobných oprav, např. vrzajících dveří, na které byl on totálně neschopný.

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (22): Ukázala jsem se kamarádovi gayovi jen v kalhotkách. Pak se stalo něco, z čeho jsem dodnes nesvá

Šéf se mě pokusil plácnout po zadku, dal jsem výpověď

Vše šlo dobře, jen mi cosi nesedělo. Postarší pán, kterému bylo už značně přes šedesát, mě totiž stále hypnotizoval pohledem a o pauzách, když nechodili zákazníci, se ke mně často choval jak k nějaké slečince. Dokonce mi párkrát uvařil kávu. Upřímně, něco jsem si myslel, což mi záhy potvrdilo i okolí. Hned vedle klenotnictví se nalézal malý secondhand, s jehož majitelkou jsem brzy dával řeč.

„Skoro bych si vsadila, jak dlouho tu vydržíte. Dávám vám tři měsíce,“ pronesla jednou o pauze na cigaretu a já nechápal. Pak se rozvyprávěla, kolik mladých kluků tenhle záhadný klenotník již zaměstnával, přičemž všichni mu vždy odešli. Důvod? Jindřich byl na kluky a... Informaci jsem chvíli rozdýchával. Protože ale peněz bylo třeba, raději jsem zaťal zuby a předstírala, že nic nevím.

Ovšem Jindřich byl stále dotěrnější, a jednou se mě dokonce snažil plácnout po zadku. To už jsem nevydržel a práci raději začal hledat jinde. Naštěstí se v jedné kanceláři nedaleko mého bydliště zrovna uvolnilo místo, a tak jsem o pozici zabojoval. Povedlo se. Ovšem… Zatímco já odcházel z klenotnictví s radostí, Jindřich viděl situaci jinak. Vzteky po známých rozhlašoval, že prý jsem mu chtěl cosi ukrást a aby mě nezaměstnávali… Bylo to šílené. Roky jsem pak o něm neslyšel, až nedávno. V necelých sedmdesáti prý podlehl zákeřné chorobě a obchod po něm přebral jeho pozůstalý partner.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Karin (52): Kolegyně od začátku věděly, že syn je gay. Přesto vypustily z úst větu, která mě hluboce ranila

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.