Facebook
Instagram
Alžběta se s přítelem nastěhovala do bytu, kde zemřela jeho matka. Velmi rychle pochopila, že tam nejsou sami. Duch zemřelé paní ji v noci budí ze spaní a tahá za vlasy. Matěj jí to nevěří, takže na tuto nezvyklou situaci zůstala sama.
Chodím s klukem, kterému před časem zemřela maminka. Matěj (29) bydlí v bytě právě po své zesnulé matce. I když bych si raději myslela, že mi šplouchá na maják, musím se strachem přiznat, že v tom bytě straší. A ani se nebojím říct, že duchem je právě zemřelá maminka.
Nastěhovala jsem se do bytu, kde přítelovi zemřela máma
Nestihla jsem ji ani poznat. Když jsme začali s Matějem chodit, už byla vážně nemocná. Přítel dělil svůj čas mezi mě a nemocnou maminku. Stála jsem o seznámení s ní, ale Matěj to nedoporučoval. „Už nevypadá dobře. Občas mluví z cesty, akorát by tě vyděsila," odrazoval mě od setkání.
Jeho prosbu jsem plně respektovala a na seznámení netlačila. Snažila jsem se mu situaci maximálně ulehčit. Bylo patrné, že to s maminkou nevypadá dobře. Slova lékařů se vyplnila a ona zákeřné nemoci podlehla. Pro Matěje to byla bolestná rána, která ho srazila na kolena. I když jsme spolu byli krátce, měla jsem pocit, že nás smrt jeho mámy sblížila.
Zhruba po tři čtvrtě roce mi navrhnul, abych se nastěhovala do bytu, kde předtím žili spolu s matkou. Dopředu jsem nepřemýšlela nad tím, jak divné bude bydlet v bytě, kde někdo zemřel. V jeho nabídce jsem viděla spíše fakt, že náš vztah bere vážně a chce ho posunout o level výše. Nikdy před tím jsem u něj doma nebyla, právě kvůli matce.
V noci ze mě někdo stahuje peřinu
Když jsem do bytu vstoupila, projela mnou zimnice. Byt byl temný a zatuchlý. V každém pokoji byly zatažené tmavé závěsy. Sluneční paprsky neměly šanci dostat se dovnitř. Šel z toho strach. Matěj mi vysvětlil, že to tak měla máma ráda. Nahlas jsem neřekla nic, jen jsem si myslela své.
Matěj byl ze začátku na hodně věcí citlivý. Jakmile jsem s něčím pohnula nebo to přemístila, už mi říkal, že takhle by si to maminka nepřála. Byl toho plný, takže jsem nedělala nic proti jeho vůli. Šlo o to, že jsem se v bytě necítila dobře. Pořád jsem něco cítila v zádech. Pocit neviditelné osoby, která mě pronásleduje na každém kroku. Nejhorší je to v noci.
Když mi poprvé někdo v noci stahoval peřinu z těla, ječela jsem jako prase před porážkou. „Matěji, Matěji. Někdo tu je," vyváděla jsem. Přítel vstal z postele, rozsvítil lampičku a prošel celý byt. „Nikdo tu není, asi jsi měla jen špatný sen," chlácholil mě. Tu noc už byl klid. Ovšem ty následující? Hrůza a děs. Noc co noc se s někým přetahuji o peřinu, kterou ze mě ustavičně stahuje.
Zesnulá matka se mě snaží z bytu vyhnat
Matěj mi moc nevěří, myslí si, že chci být jen zajímavá. Jednou, když jsem byla v bytě na noc sama, jsem dokonce viděla postavu. Nervózně přešlapovala ve dveřích ložnice a hlavu zlověstně otáčela mým směrem. Strachy bez sebe jsem se schovala pod peřinu a modlila se. Tu noc mě někdo tahal za vlasy a snažil se mě shodit z postele.
Celá zoufalá jsem vstala ve čtyři ráno z postele a šla do obýváku. V tu chvíli jsem měla v hlavě ohromný zmatek. Nechápala jsem, co se děje. Vzteky jsem roztáhla všechny závěsy a pustila do bytu světlo z pouličních lamp. Jedno okno bylo zamlžené a já si všimla jistého obrazce. Vypadalo to jako tvář starší ženy. Rukou jsem to setřela a šla si uvařit kávu.
Když jsem se na okno podívala později, obrazec tam byl znovu. Dokonce jsem měla pocit, že se mi ta žena vysmívá. Později jsem našla fotografie Matějovy matky. Žena na okně byla podle všeho ona. Jak se zdá, snaží se mě z bytu vyštvat. Já se ale nedám. Doufám, že najdeme společnou řeč. Matěje miluji a hodlám s ním zůstat.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
