Blanka (24): V noci se ze stodoly ozývaly divné zvuky. Když jsme tam s dědou šli, nestačili jsme se divit

Něco jiného je, když o strašidelných příbězích čtete v časopisech, a něco jiného, když nějaký zažijete na vlastní kůži. Naší rodině se přihodilo něco, co bych si raději jen přečetla. Možná posmrtný život skutečně existuje.

Mohlo by Vás zajímat:

Ingrid (18): Během noci na chalupě mě vzbudila rána do hlavy. Pak jsem zažila něco děsivého

V noci se ze stodoly ozývaly divné zvuky

Když si brácha Marek a jeho žena pořídili starší chalupu, museli se s ní okamžitě pochlubit. Jakmile převzali klíče a provedli pár změn, hned nás na ni pozvali. Brácha o chalupě hovořil jen v superlativech. A já mu musela dát za pravdu. To stavení bylo prostě nádherné! Navíc zařízené masivním dřevěným nábytkem, který ho krásně provoněl.

K chalupě patří i starší stodola, která stojí hned vedle. Když nás tudy Marek provázel, mě a dědu Václava mrazilo v zádech. Nic jsem neřekla, ale měla jsem pocit, že v ní nejsme sami. Děda mi pak stranou moje obavy potvrdil. ,,Takys to cítila?“ zeptal se opatrně. Já jen pokývala a modlila se, abych se mýlila.

Tu noc jsem ulehla s dědou, který stejně jako já neměl parťáka. Babička už roky nežije a já jsem single. Všichni šli spát kolem desáté. My si s dědou ještě dlouho povídali. Když už jsme se rozhodli, že také zalehneme, zaslechli jsme zvuk vycházející právě z té stodoly. Děda navrhl, abychom se tam šli podívat.

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (61): Kamarádka mi tvrdila, že se jí na chalupě nevysvětlitelně ztrácejí věci. Nevěřila jsem jí, dokud jsem u ní nepřespala

S dědou jsme ve stodole honili přízrak

Vzal s sebou baterku a vyrazili jsme. ,,Dědo, já se bojím,“ zašeptala jsem a chytla ho za ruku. ,,Někdo tu je a my ho musíme vyhnat,“ odvětil mi. Baterkou svítil po prostoru. To něco před světlem evidentně utíkalo. ,,Tamhle. Ne, tamhle,“ ukazoval děda zběsile. ,,Je to asi muž,“ zvolal. ,,Co tu chcete? Tady nemáte co dělat!“ zvýšil děda hlas.

Najednou se před námi zjevila žena většího vzrůstu. ,,Jděte pryč,“ udeřil na ni děda. Žena měla v ruce hrábě. Děda jí je chtěl vytrhnout z ruky. Když se k ní ale natáhnul, ruka mu projela skrz postavu. ,,Co to sakra je?“ zděsil se. ,,Dědo, to je duch,“ ječela jsem jako šílená. Děda začal tu ženu honit, ale byl to předem prohraný boj.

Poté mu přestala baterka svítit a my se ocitli v absolutní tmě. ,,Radši jdeme,“ zavelel a chytl mě za ruku. Do rána jsme to řešili. Nikomu jsme nic neřekli, protože zbytek rodiny na takové věci nevěří. Čekali jsme, co se bude dít další noc. Celá situace se opakovala. Žena se nám zjevila, ale neměli jsme šanci ji chytit.

Mohlo by Vás zajímat:

Ondřej (26): Chvástal jsem se, že vydržím i týden v chalupě, kde straší. Tamější hrůzy mě ale vyhnaly už po první noci

V minulosti stavení vlastnila zlá žena

Dědovi to nedalo a začal pátrat, od koho Marek tu chalupu vlastně koupil. Dostal se až do vzdálené minulosti. Stavení kdysi vlastnila rodina, která v místě neměla dobrou pověst. Ta žena, kterou jsme viděli, své nejbližší týrala. Nutila je tvrdě dřít, nedávala jim jídlo a věznila je právě v té stodole. Jednou ji přelstili a utekli.

Legenda praví, že žena ve stodole po staletí straší. Údajně nejsme první, kdo s ní měl tu čest. S dědou jsme se shodli, že by bylo dobré, aby to Marek věděl. Jak s tím naloží, to už je na něm. Být to na mně, chalupy se okamžitě zbavím. Kdo by chtěl bydlet s duchem člověka, který za svého života týral vlastní rodinu? Já tedy ne.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Dana (23): Po pratetině statku se toulal duch starého muže. Za života provedl hrůzný čin

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.