Marieta (45): Na tu dovolenou v Rakousku nikdy nezapomenu. Manžela se pokoušel zmocnit zlý duch

Mělo se jednat o pohodový týden. Rádi s Dušanem (48) cestujeme a před pěti lety jsme si vybrali za další destinaci Rakousko. Kdo by nechtěl vidět Alpy! My jsme tam ale zažili něco, na co nikdy nezapomene. Respektive já na to nikdy nezapomenu.

Mohlo by Vás zajímat:

Marta (18): Na dovolené s rodiči jsme přespali ve stařičkém hotelu. Omšelé vybavení měl být ale ten nejmenší problém

Manžel se začal na hotelu chovat divně

Děti nebyly zrovna nadšené, že musejí jet také. Starší Lukáš (12) se viděl raději doma a jeho sestře Dáše (10) se zase víc chtělo k moři. Nicméně v pátek jsme vyjeli a my s manželem se těšili na týden plný zážitků. Ubytování jsme měli zamluvené v hotýlku kousek od lesa. Moc se nám to tam líbilo.

Dušan byl ale už druhý den ráno divný. ,,Není mi dobře, zůstanu radši na pokoji,“ oznámil nám a vrátil se do postele. Nemohla jsem dopustit, aby se nás to dotklo. Vzala jsem tedy děti a šli jsme se podívat po okolí. Nakonec jsme byli pryč až do večera. Když jsme se vrátili, Dušan ležel v posteli, oči v sloup a byl mimo.

,,Jsi v pořádku?“ zeptala jsem se ustaraně. ,,Oni si pro mě jdou, vím to,“ pronesl. ,,Cože? Kdo si pro tebe jde?“ tázala jsem se dál a sáhla mu na čelo. ,,Oni,“ ukázal prstem z okna směrem k lesu. ,,Nechápu. Objednám ti nějaké jídlo. Asi blouzníš hlady,“ zavtipkovala jsem a šla zavolat hotelovou službu. Děti se umyly a zalehly. Viděla jsem, jak jsou chováním svého otce zmatené. ,,Taťkovi nic není, nebojte se,“ uklidňovala jsem je.

Mohlo by Vás zajímat:

Ingrid (24): V polorozpadlém domě jsem zahlédla střípek minulosti. Vyděsilo mě to k smrti

Pořád mluvil o těch druhých

V noci se Dušan zvedl z postele a začal otvírat okno. ,,Co to děláš, proboha?“ pronesla jsem rozespale. ,,Už mě volají. Musím jít,“ odvětil a vypadal jako živá mrtvola. ,,Koukej si lehnout,“ hbitě jsem zavřela okno. ,,Nech mě jít. Musím jít,“ hulákal. ,,Nech toho! Vzbudíš děti,“ krotila jsem ho a znovu ho uložila. Až do rána mlel něco o těch druhých a pořád vstával.

Po probuzení si nic nepamatoval. ,,Jak ti je? Půjdeš dnes s námi?“ zeptala jsem se ho, ale jen zakroutil hlavou. ,,To je dovolená, fakt,“ naštvala jsem se. Opět jsem s dětmi vyrazila sama. Odpoledne jsme našli Dušana, jak leží na zemi a jen opakuje: ,,Už musím jít. Už musím jít.“ ,,Děsíš mě. Co ti je?“ lomcovala jsem s ním. On se zmohl jen na to, aby ukázal prstem k oknu.

,,Ten les. Tam jsou,“ pronesl tiše. Noc nebyla o nic lepší. Opět se snažil vyskočit z okna a jít do lesa. Vůbec mi to nedávalo smysl. Přes den sotva udržel skleničku, ale v noci byl živý až až. Další ráno ležel v posteli, nemluvil, nereagoval. Dostala jsem takový strach, že jsem se rozhodla, že jedeme hned domů.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdeňka (25): Po smrti táty se nám s mámou zdál zvláštní sen. Sdělil nám v něm letité tajemství

Něco z lesa se ho chtělo zmocnit

Posadila jsem ho do auta. Cestou domů postupně přicházel k sobě. Čím víc jsme se vzdalovali z toho hotelu, tím víc to byl ten starý Dušan. ,,Kde to jsme?“ zeptal se pár kilometrů před cílem, jako by poslední dny prospal. ,,Jedeme domů,“ zabručela jsem. ,,Co se stalo? Neměli jsme jet na dovolenou?“ divil se.

Doma jsem mu převyprávěla, co na hotelu vyváděl. Nepamatoval si to. Věděl jen, že jsme se ubytovali, ale co bylo potom, netuší. Nemám ponětí, co v tom lese bylo a snažilo se ho ovládat, ale jsem ráda, že jsme odjeli. Kdybychom zůstali, nemuselo to dopadnout dobře.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Bohumila (24): Sestra mi vesele mávala zpod okna. Netušila jsem, že tou dobou už je po smrti

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.