Andrea (44): Po rozvodu jsem našla útěchu v náruči manžela své šéfky a nejlepší kamarádky

Andrea (44): Po rozvodu jsem našla útěchu v náruči manžela své šéfky a nejlepší kamarádky
Zdroj: Freepik

Andrea se po nepovedeném manželství dokázala znovu zamilovat. Problém je v tom, že ten, koho miluje, je manželem její nadřízené. A tu považuje i za svou nejlepší kamarádku...

Šárka Žižková
Šárka Žižková 20. 03. 2022 13:00

O tom, že láska je někdy vážně složitá, bych vám mohla vyprávět hodiny. Ztratila jsem skoro dvacet let s mužem, který za to nestál. Po rozvodu jsem našla lásku, která by ale pro mě měla být zakázaná. I tak jsem se ji rozhodla prožít. Mým milencem je totiž manžel mojí šéfové. Tu se nebojím označit za kamarádku, což celou situaci nijak neulehčuje.

Po rozvodu mi pomáhala moje šéfová

Mé manželství s Jindřichem bylo naprosto marné. Když řeknu, že to byl sobec a děvkař první třídy, myslím si, že jsem ještě slušná. Jeho zálety a románky jsem opakovaně omlouvala. A to především kvůli dětem, kterým jsem nechtěla brát tátu. Když už byly dost velké na to, aby náš rozvod pochopily, pustila jsem se do toho.

Byla to neskutečná úleva. Jindřich byl pro mě spíše taková zátěž, kterou jsem za sebou dobrovolně táhla. Po rozvodu jsem si udělala ve svém životě pořádný úklid. Jedině tak může člověk začít znovu. Dost mi k tomu pomohla moje práce. Mám v ní úžasný kolektiv. Za velikou psychickou podporu vděčím své šéfové Miladě (49).

V posledních letech se z nás staly kamarádky. Není to klasický vztah šéfová versus podřízená. Po pracovní době jsme spolu zašly na kávičku, nebo na něco ostřejšího. Na jednom firemní večírku se mi udělalo špatně z přehršle alkoholu. Milada zavolala svému manželovi, aby přijel a zavezl mě domů. Tehdy jsem Eduarda (53) viděla poprvé.

Zamilovala jsem se do manžela své šéfky

Na muže jeho věku vypadal víc než dobře. Ještě více mě ale zaujalo, kolik toho máme společného. Jsem vášnivá čtenářka detektivek, a ještě jsem se nebavila s někým, kdo by to měl do puntíku stejně. Ta hodina, kterou jsem s Edou strávila v autě, byla jedna z těch nejlepších za poslední roky.

Když mi od něj za pár dní přišla zpráva s pozváním na kávu, zůstala jsem trochu v šoku. „Copak to smím? Vždyť je to manžel mojí šéfové?" lamentovala jsem nad mobilem. Chuť a touha znovu se s ním setkat ale byly silnější. Zašli jsme společně do antikvariátu, kde mi ukazoval prvotřídní detektivky.

Poté mě pozval na čaj a celé hodiny jsme si povídali. Další setkání na sebe nenechalo dlouho čekat. Jednoho dne mi došlo, že je v tom něco víc. Milada se mě totiž zeptala, jestli náhodou nejsem zamilovaná. „Andrejko, ty nám jen kveteš. Kdo je ten šťastlivec?" obrátila se na mě. Slušně jsem se zapotila. Mlžila jsem, co to šlo, abych se neprozradila.

I já chci kus svého štěstí

Po třech měsících tajných schůzek se mi Eda vyznal. „Mám tě moc rád. Jsi jiná než moje žena. Jsi lidská, posloucháš mě. Chtěl bych náš vztah posunout o kousek dál," řekl pohnutě a políbil mě. V hlavě mi svítilo rudé světlo, které říkalo – to nesmíš. Já to ale udělala. S Edou jsem se vyspala a nelituji toho.

Teď ovšem čelím jiné potíži. Milada se mi svěřila se svým podezřením. Domnívá se, že Eda někoho má. Do očí jsem jí tvrdila, že určitě ne. Že je ta nejlepší manželka. A ona mi ještě poděkovala za slova útěchy. Cítím se hrozně. Nechci jí ubližovat, ale současně chci urvat i kus štěstí pro sebe. S Edou jsme se zatím otevřeně nebavili o tom, co s Miladou. Užívám si momenty naplněné lásky a nemám v plánu s tím přestat...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články