Zita (40): Anděl strážný zabránil nehodě, šlápl místo mě na brzdu

Když jsem se jednoho dne vracela autem z práce, stalo se mi něco těžko uvěřitelného. Měla jsem v autě cizího pasažéra s jasným úkolem - odvrátit neštěstí, které na mě číhalo. Dnes bych se nebála říct, že to byl strážný anděl.

Mohlo by Vás zajímat:

Lída (41): Nevěřila jsem varování matčina anděla strážného. Až do onoho osudného dne

V mém autě seděl malý chlapec

Byl to obyčejný den na konci pracovního týdne. Svítilo sluníčko a já po práci natěšeně usedla do auta. Cestou domů mě čekal menší nákup, pak už jen víkendový odpočinek s rodinou. Z práce to mám asi třicet minut jízdy. Zhruba po prvních pěti kilometrech jsem v zrcátku zahlédla něco podivného, na zadních sedačkách někdo byl.

Vypadalo to jako nějaká postava. Nemohla jsem v té chvíli zastavit, takže jsem se jedním okem pořád dívala dozadu. Asi mě šálil zrak, pomyslela jsem si. Za několik dalších kilometrů jsem tam ale znovu viděla postavičku. Pořád jsem střídala pohled z vozovky na zadní sedadla. „Kdo jsi?" zeptala jsem se vyděšeně.

Rychle jsem otočila hlavu dozadu, ale nikdo tam neseděl. Jsem asi unavená, proběhlo mi hlavou. V danou chvíli jsem si nepřála nic jiného, než být konečně doma. Šlápla jsem na plyn a pořádně se rozjela. Znovu jsem se ale podívala na zadní sedačky a viděla tam malého chlapce. Prudce jsem zabrzdila. Měla jsem pocit, jako kdyby moji nohu na pedálu někdo ovládal.

Mohlo by Vás zajímat:

Hedvika (37): Stařenka v Jižní Americe mi darovala tonkový bob a slibovala zázrak. Její slova se naplnila

Někdo sešlápnul brzdu a zabránil tím neštěstí

Auto zastavilo a já si dala hlavou na volant. Pak jsem se otočila dozadu. V ten moment do mého auta z boku něco narazilo. Vystoupila jsem, abych se podívala, co to bylo. Na zemi ležel malý chlapec, který jel na kole a naboural do mě. „Jsi v pořádku?" pomáhala jsem mu na nohy. „Nic mi není," odvětil.

A mě došlo, že kdybych nezastavila, mohlo se stát obrovské neštěstí. V té rychlosti, kterou jsem měla, by byl náraz podstatně prudší a možná i smrtelný. „Musíš dávat pozor," vyhubovala jsem chlapci. Jak jsem se mu tak dívala do tváře, došlo mi, že vidím podobu s tím klučíkem, co seděl na zadních sedačkách.

„Proč se na mě tak díváte?" vytrhl mě z úvah. Začaly mi téct slzy. „Ale nic, jen mám pocit, že jsem tě už někde viděla." Během chvíle si pro něj přišli rodiče a odvezli ho domů. Usedla jsem za volant a ještě dlouhé minuty přemýšlela. Přehrávala jsem si celou situaci a byla vděčná za to, jak dobře všechno dopadlo.

Mohlo by Vás zajímat:

Darek (26): Vždycky jsem věřil na anděly. Přesto mi nedávný zážitek s kolegyní vyrazil dech

Anděl strážný chránil svého svěřence

Po téměř čtvrt hodině jsem se přestala klepat a vydala se na cestu domů. Pár minut před cílovou rovinkou jsem se znovu podívala dozadu, protože jsem tam zase něco viděla. Seděla tam mlhavá postava toho chlapce. Usmíval se na mě.

Dlouho jsem měla v hlavě zmatek, co to vlastně mělo znamenat. Myslím si, že ten, kdo seděl vzadu v autě, nebyl můj anděl strážný, nýbrž chlapce, který do mě narazil. Byl to pro mě naprosto fascinující zážitek, na který nikdy nezapomenu.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Vanda (27): Nevěřila jsem matce, když mi říkala, že každý z nás má svého anděla strážného. Ten můj mi zachránil život

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.