Facebook
Instagram
Trapasy se lidem stávají. Někdo nad nimi mávne rukou a někdo by se nejraději hanbou propadl do země. Anežka je ale za ten svůj vděčná, protože jí do života přivedl nového muže.
To ráno jsem táhla moje dva syny na saních. Staršího Martínka (5) jsem vyprovodila do školky a s mladším Kubíkem (2,5) jsme se ještě cestou domů stavili v krámku.
Neměli to, co jsem chtěla
Když jsem došla k uzeninám, chtěla jsem koupit šunku, ale žádná nebyla. Poprosila jsem tedy paní prodavačku o salám. „Aspoň dvacet deka, prosím,“ řekla jsem a ona vytáhla zbytek štangle a ptala se, jestli mi to může nakrájet celé.
Neskutečný trapas
Jenže mě do toho tahal Kubík za kalhoty a já jsem se na něj dívala a prosila jsem ho, aby vydržel. Takže když jsem se otočila zpět na paní a uviděla jsem, jak přede mnou drží ten salám v celku, vykřikla jsem nahlas: „Proboha, to ne, ten je moc velkej!“ Ona vyprskla smíchy.
Asi by mi to nedošlo, ale vtom se pán vedle mě naklonil blíž a řekl: „Moc velkej? A to jsem vás chtěl pozvat na rande.“ Mrkl na mě. Nic jiného než oči jsem kvůli roušce a čepici neviděla. V tu chvíli mi došlo, jaký trapas to je, protože se smála i pokladní. Raději jsem šla rovnou zaplatit, venku jsem vzala sáně a odešli jsme.
Jenže ten pán mě doběhl a sundal si čepici i roušku. „Já myslel vážně, co jsem říkal,“ řekl s úsměvem. Mně se rozbušilo srdce, protože teď už jsem ho poznala.
Dlouho jsem nebyla takhle šťastná
Usměvavý chlapík, kterého jsem občas vídala ve školce v šatně. Má dceru, která chodí do třídy k nejmenším, proto jsme se tolik nepotkávali, ale vždycky jsem po něm pokukovala. Netušila jsem, že je sám s dítětem jako já. Ještě ten den jsem ho k nám pozvala na čaj a kluci si hráli s jeho Janičkou.
Bylo to tak pohodové, cítila jsem se po dlouhé době neuvěřitelně šťastně, i když jsem si říkala, že mi moji dva kluci stačí, jsem na ně sama dva roky. Ale mít vedle sebe hodného chlapa, který mě ještě ten večer objal a políbil, z čehož se mi podlomila kolena, to je nejkrásnější pocit. Je to ještě čerstvé a nerada bych to zakřikla, ale takhle šťastná jsem nebyla ani s bývalým.
Díkybohu za moji nejapnou poznámku k salámu. Musím přiznat, že jsem se v té velikosti spletla. Pavel si z toho dělá legraci pořád. „Není moc velký?“ říká a já se směju, že je větší, než jsem čekala, a vyhovuje mi to po všech stránkách.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.
