Denisa (27): Když jsem konečně přijala svou orientaci, objevil se chlap, který mě přitahuje

Možná by bylo dobré na úvod říct, že se mi líbí ženy víc než muži. Roky jsem s tím bojovala, než jsem pochopila, že to nezměním. Nebylo to zrovna lehké, protože všichni víme, jak ostatní lidé rádi soudí. Nejtěžší bylo říct o tom našim, neboť měli jasnou ideu, kým mám být. Nakonec moji přítelkyni přijali a já jsem mohla být šťastná. Jenže teď se mi karty života zamíchaly. Začal mě přitahovat muž.

Mohlo by Vás zajímat:

Arnošt (45): Manželce nejsem dost dobrý. Řekla, že bude raději lesba, a odešla ode mě

Nebylo lehké si přiznat, že jsem na ženy

To, že je se mnou něco jinak, jsem poprvé vnímala na střední škole. Když jsme se převlékaly v dívčí šatně, vzrušeně jsem pozorovala spolužačky. Jejich nahá těla mě rozpalovala. Když po mě některá z nich chtěla, abych jí zapnula podprsenku, vzrušením se mi klepaly ruce. Jakékoliv pánské pozvání na rande jsem s chutí odmítala.

Zatímco spolužačky vesele randily, já doma líbala fotografie, na kterých byly právě ony. Máma mi pořád dokola kladla nesmyslné otázky a zajímalo ji, kdy už si i já najdu kluka. Bylo nutné ji vždycky odbýt se slovy, že na takové nesmysly nemám čas. Už tehdy jsem pochopila svoji orientaci. O několik let později jsem zabrousila na seznamku do sekce lesbiček.

Právě tam jsem narazila na starší Pavlu. Byl to můj první vztah a v utajení jsme to držely dva roky. Když mi bylo 23 let, rozešly jsme se. Pavle jsem ale za všechno vděčná. Díky ní jsem pochopila, že se za svou orientaci nemusím stydět. V té době jsem to řekla i našim. Když rozdýchali prvotní šok, dostavilo se pochopení. Dost se mi ulevilo.

Mohlo by Vás zajímat:

Libor (41). Ještě jsem neměl ženu, asi jsem homosexuál. Jistě to ale stále nevím

Osudové setkání s kurýrem

O dva roky později jsem narazila na Kamilu. Okamžitě jsem se do ní zamilovala a doufala, že nám vztah vydrží. Vše šlo jako po másle. Rok jsme spolu chodily, než jsme se k sobě nastěhovaly. Občas jsme musely bojovat s pohrdavými pohledy okolí. Někdy mi připadalo, že milovat stejné pohlaví je snad protizákonné.

Toho času to prasklo i v práci. Bála jsem se reakce svých kolegů, ale mile mě překvapili. Přiznali se, že to všichni tak nějak tušili. Spadnul mi kámen ze srdce. Už jsem to před nikým nemusela skrývat. S Kamilou jsme vedly regulérní vztah, se vším všudy. Dokonce padla i myšlenka registrovaného partnerství.

Teď je ale otázkou, zdali na to vůbec dojde. Stalo se něco, s čím jsem nepočítala. Jednou v práci volali z recepce, že si máme do přízemí přijít pro balík. Nikdo nemohl, tak jsem šla já. Kurýr Radek byl od pohledu sympaťák, který se mnou pěkně zacloumal. „Vás ještě neznám. Jste tu nová?" usmíval se. „Pracuji tady roky," odvětila jsem.

Mohlo by Vás zajímat:

Melánie (41): Odhalila jsem mužovo tajemství. A zničila prý tak všechno, co mezi námi bylo

Možná jsem bisexuální

Neváhal a pozval mě na skleničku. Sama jsem byla překvapena svou reakcí. Souhlasila jsem. Ještě ten večer jsme vyrazili ven. S Radkem mi bylo nebývale dobře, ba přímo skvěle. Je to první muž, který mě vzrušuje. Po asi páté schůzce se osmělil a políbil mě. Neuhnula jsem, ani nepřiznala, že jsem vlastně lesba.

A já teď sama nevím. Jsem lesba? Nebo bisexuálka? Takový hokej v pocitech jsem ještě neměla. Mám ráda Kamilu, ale přitahuje mě i Radek. Naše schůzky pokračují a já nevím, jak dál. Myslím, že se schyluje k sexu, který jsem s mužem nikdy neměla. Něco mi říká, že bych měla cuknout. Současně ale mám hroznou chuť to s Radkem zkusit. Bojím se však, jak moc to zraní Kamilu, pokud to celé praskne...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (24): Ukázalo se, že můj přítel je gay. Důvod, proč chodil zrovna se mnou, mě dostal

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.