Facebook
Instagram
Dita si našla milence, se kterým se tajně scházela u řeky. Vždycky řekla manželovi, že si jde zaběhat. Myslela si, jak dobře to má vymyšlené. To, jak krutě se spletla, zjistila až nedávno.
Před čtyřmi měsíci jsem si začala s jiným mužem. Šlo čistě o sex, žádnou velkou lásku. S Pavlem jsme se vždycky sešli u vody, v autě se pomilovali, a poté se každý vydal domů ke své rodině. Myslela jsem si, že na to manžel Jirka (45) nemá šanci přijít.
S milencem jsme se scházeli u řeky
Bydlíme na menším městě, takže jsme se s Pavlem museli dobře schovávat. Většinou to probíhalo tak, že jsme si předem domluvili místo, kde se sejdeme. Obvykle u řeky či někde pod mostem, kde nechodí moc lidí. Když jsme měli dostaveníčko u řeky, on doma řekl, že jde běhat, a šel za mnou. Já jsem doma Jirkovi nakecala totéž. Vůbec mu to nebylo divné.
Měli jsme s Pavlem dohodu, že si nebudeme psát víc, než je nutné. Zprávy jsme si posílali jen tehdy, když jsme se chtěli pomilovat. Po městě jsme se spolu neukazovali. Mockrát už nás napadlo, že si zaplatíme hotel, ale to by bylo příliš riskantní. Musely nám stačit zadní sedačky mého auta.
Po sexu jsem vždy dala vše do původního stavu, na oko se převlékla do běžeckého a vracela se domů k rodině. V životě by mě nenapadlo, co se jednoho dne stane. Byla středa a mně přišla zpráva od Pavla. V heslech, jak jsme měli domluveno. Čekala mě jízda k řece.
Na tajném místě jsem potkala manžela
Jirkovi jsem sdělila obligátní lež. ,,Miláčku, jedu si zaběhat. Vezmu si auto a cestou zpět nakoupím,“ volala jsem od dveří. ,,Jasně, dávej na sebe pozor, uvidíme se večer,“ ozvalo se z obýváku. Myslela jsem si, že Jirka proleží odpoledne u televize a počká, jaký žvanec domů donesu. Dojela jsem k řece, kde už postával Pavel.
Když kolem nikdo nebyl, zaplul do auta. Jako vždy jsme se bryskně přesunuli dozadu. Už když jsem vyrážela z domova, chtělo se mi na malou. Jakmile bylo po všem, utekla jsem do křoví, abych se vyčůrala. Usedla jsem na bobek, když vtom jsem kousek od sebe zaslechla ženské hihňání.
Hned mě napadlo, co se v tom křoví děje. Zjevně jsme s Pavlem nebyli jediní, kdo si jezdí k řece užívat. Už jsem skoro odcházela, když jsem poznala Jirkův hlas. Odhrnula jsem větvě. ,,Jirko? Co to tady proboha děláš? Kdo je ta ženská?“ spustila jsem s vytřeštěnýma očima. Nemusel nic říkat. Podle polonahých těl mi bylo jasné, že nesbírají ostružiny.
Jeho nevěra praskla, moje naštěstí ne
Rychle na sebe hodil trenky a kalhoty. ,,Počkej, Dituš, já ti to vysvětlím,“ blekotal a běžel za mnou. Chtěla jsem utéct, ale došlo mi, že v autě mám ještě Pavla. Zastavila jsem se a řešila to s Jirkou na místě. Musela jsem udělat všechno proto, aby se mnou nešel až k autu. Ztropila jsem scénu. Zasypala jsem ho výčitkami a srdceryvným pláčem.
,,Radši běž, promluvíme si doma,“ pronesla jsem na závěr a odstrčila jsem ho od sebe. Na vteřinu se zadíval směrem k našemu autu. Nakonec udělal krok zpět a odešel. Mně spadl kámen ze srdce. Pavla jsem musela z auta velmi rychle vyhodit. Převlékla jsem se do běžeckého a snad poprvé jsem si šla skutečně zaběhat. Jirka si doma sypal popel na hlavu a prosil mě, abych zůstala. Dodnes neví, že jsem byla u řeky ze stejného důvodu.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
