Facebook
Instagram
Dobromila už to nemohla dál snášet. Její tchán Jindra všechny prudí a neustále mění "oběti", na které se zaměřuje. Nyní má v hledáčku Dobromilina syna Kubu, kterému jsou čerstvé dva roky. Už od porodu musela poslouchat, že je kluk tlustý a prý je na vině ona. Nedávno se Jindrovi postavila na odpor.
Mít dobré vztahy v rodině stojí hodně úsilí. On se totiž vždycky najde někdo, kdo se vaše snažení pokusí zničit. V mém případě je to tchán Jindřich (63). Ten začal urážet mého syna Jakuba (2). Tvrdí o něm, že je to tlustý valibuk.
Tchán umí jen rýpat a ponižovat
Jindřich je ukázkový případ rýpala. Vždycky si najde svoji oběť a té jde po krku. Dlouho si dobíral svého mladšího syna Honzu (30). Na každé rodinné sešlosti jsme poslouchali, jak je Jenda neschopný chlap. I když jsme všichni věděli, že to není pravda, mlčeli jsme. Vznést protest by znamenalo, že se Jindrův hledáček zaměří právě na toho, kdo něco řekl.
Když se nám s Jirkou (36) narodil syn, nenapadlo nás, že právě on bude dalším obětním beránkem. Jindra hned komentoval jeho váhu. Náš Kubík totiž měl 5250 g. Už na pohled to bylo macaté miminko. Na stehýnkách měl faldíky a pomalu mu nebyl vidět krk. Nepanikařila jsem, protože jsem věděla, je to normální.
„To je nejtlustší mimino, které jsem kdy viděl," zněla první tchánova slova. „Musím si s ním sednout, abych ho vůbec unesl," dělal cavyky. Jirka mě krotil pohledem, který říkal, hlavně to nekomentuj. „Ty jsi nám ale bačučík," šišlal tchán na Kubíka. „Hned si tě vezmu do parády, aby z tebe nebyl Otesánek," mluvil k němu pořád.
Tchán se naváží do mého malého syna
To byl ale teprve začátek všeho, čemu jsem jako čerstvá maminka měla čelit. Prvního půl roku se tchánovy nevhodné poznámky daly snést. Filtrovala jsem, jak nám pořád naznačuje, že je syn tlustý. „Už zase kojíš? Vždyť jedl před hodinou," kritizoval mě, když byl zrovna na návštěvě. Občas jsem se hájila, jindy jsem se prostě usmála a pomyslela si něco o hlupákovi...
Když syn oslavil první rok, konala se oslavička. Tchán to ale zase všechno zkazil. Sotva jsme rozkrojili tvarohový dort a Kuba si dal do pusy první sousto, Jindra spustil: „Já vám do toho nechci kecat, ale neměl by ten kluk míň jíst?" To už bylo dost i na manžela. „Tati, nech toho," pokusil se ho utišit. „No, já ti nevím, ale podle mě tlustej," řekl tchán a přísně si ho změřil.
„Kolik vlastně váží?" zajímalo ho. „Jindro, váží 12 kilo. To je pořád v normě," prskla jsem po něm. „No, no, tak se nečerti. Já jen, aby pak neměl nějaké zdravotní potíže. Mám o něj strach," dodal. A u tématu jsme zůstali i nadále. Honza už nebyl v hledáčku rýpavého Jindry. Tam se dostal Kuba a já, jako matka, která ho podle všeho překrmuje.
Poslala jsem tchána do háje
Při další příležitosti si mě vzal tchán stranou a moc se se mnou nepáral. „Budu mluvit jasně," začal zostra. „Kuba je regulérně tlustý. Musíš ho míň krmit, nebo praskne. Budu vás teď víc hlídat. Je to můj vnuk a jak se zdá, roli matky tak úplně nezvládáš," udeřil na citlivé místo.
„Taky budu mluvit jasně," nadechla jsem se. „Já jsem byla jako dítě také baculatá, tvoji synové také. Vyrostli jsme z toho. Nemyslím si, že dělám něco špatně. Syn je zdravé dítě, které má apetit. Až budeme chtít tvoji radu, řekneme si," dodala jsem jedním dechem. „A možná bys měl začít u sebe. Něco ti tady narostlo," dodala jsem a pohledem sjela na jeho pivní bachor. To ho naštvalo. Otočil se na patě a utíkal jako zmlácený pes. Doufám, že pochopil, že na mě už ty svoje hříčky zkoušet nemusí. Já se totiž nedám. A svého syna už vůbec ne.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
