Eliška (35): Kvůli roztroušené skleróze se bojím mít druhé dítě, ale s manželovou podporou to asi risknu

Eliška (35): Kvůli roztroušené skleróze se bojím mít druhé dítě, ale s manželovou podporou to asi risknu
Zdroj: Pexels

Eliška se rozhodla mít další dítě i navzdory své nemoci. Roztroušená skleróza jí dává zabrat již dlouho a jednu chvíli to vypadalo tak, boj prohraje. Eliška se však po nasazení účinné léčby znovu cítí dobře. A tak její manžel Luděk vyslovil přání mít druhé dítě. I ona ho chce, ale bojí se, zda už to není příliš veliký risk.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 4. listopadu 2022

Před třinácti lety mi byla diagnostikována roztroušená skleróza. Neměla jsem v plánu vzdát se. Bojovala jsem. A dokonce jsem porodila zdravé dítě. Za poslední roky se ale moje nemoc dostala do dalšího stádia a já se bojím, co bude. Manžel Luděk (37) si přeje mít ještě jedno dítě. A mě se zmocnil strach, že to možná nedokážu.

Kordula (36): Děti jsou v jednom kuse nemocné. Bojím se, že mě kvůli tomu vyhodí z práce
Mohlo by Vás zajímat:

Kordula (36): Děti jsou v jednom kuse nemocné. Bojím se, že mě kvůli tomu vyhodí z práce

Trpím roztroušenou sklerózou

Celé to začalo tím, že jsem špatně viděla. Jako kdybych se dívala přes igelitový pytlík. Původně jsem si myslela, že jen potřebuji brýle. Prohlídka u očního žádnou vadu zraku nepotvrdila. Rozjelo se kolečko vyšetření. Z neurologie rovnou na magnetickou rezonanci, kde se potvrdila diagnóza roztroušené sklerózy.

Bum! V tu chvíli jsem měla pocit, že je konec. Na malý okamžik jsem zaváhala, zda chci bojovat. Vyhrál zdravý rozum a já se pustila do boje. S pomocí psychologa, manžela a skvělé party lékařů jsem se s nemocí prala. Nejhorší bylo, že se dlouho hledala léčba, která by mi sedla. Trvalo to bez mála tři roky. Během nich jsem zažila několik tvrdých útoků nemoci.

Když se můj stav stabilizoval, rozhodli jsme se mít s manželem dítě. Byl to risk, lékaři nám to ani netajili. My ho však podstoupili a dnes vedle sebe máme šestiletou Lucinku. Díky ní jsem dostala ještě větší chuť žít a bojovat. Paradoxně se pár měsíců po porodu zdálo, jako kdyby moje nemoc vzala nohy na ramena. Cítila jsem se skvěle.

Magda (25): I přes vážnou nemoc jsem se rozhodla mít dítě. Někdy je to těžké, ale já se nevzdávám
Mohlo by Vás zajímat:

Magda (25): I přes vážnou nemoc jsem se rozhodla mít dítě. Někdy je to těžké, ale já se nevzdávám

Manžel vždy stál po mém boku

Když byly Lucince tři roky, nemoc se znovu ozvala. Začala jsem mít problémy s chůzí. Zcela bezdůvodně jsem zakopávala, nebo měla problém položit nohu na zem. Další vyšetření prokázalo, že nemoc nabírá na síle. Bylo třeba další léčby. Musela jsem začít navštěvovat fyzioterapeuta a pravidelně cvičit.

Téměř rok a půl jsem jezdila jenom po doktorech. Můj imunitní systém začal kolabovat. Chytla jsem každou rýmu. Ta mě kolikrát upoutala na měsíc do postele. Tehdy jsem začala ztrácet naději, že někdy bude lépe. Na svou dceru jsem se dívala z postele. Bylo mi mizerně.

Luděk se ke mně choval pořád stejně. Nikdy nedal najevo strach z toho, co se mnou bude. To mě drželo nad vodou. Zaměstnavatel mi umožnil změnu pozice a práci z domova. Nemusela jsem plýtvat energií na zbytečnou cestu do práce. Během dalších let mi byla nasazená nová a účinná léčba. Znovu jsem se cítila dobře.

Dagmar (60): Myslela jsem, že nad svou nemocí zvítězím. Jedna šílená situace mě ale přesvědčila o opaku
Mohlo by Vás zajímat:

Dagmar (60): Myslela jsem, že nad svou nemocí zvítězím. Jedna šílená situace mě ale přesvědčila o opaku

I když nemoc sílí, chceme druhé dítě

A až na občasné špatné dny se cítím dobře i dnes. Znovu jezdím dvakrát týdně do práce. Dokážu jít na lehčí procházku a uplavat pár bazénů. Někdy jsem sice unavená tak, že jen lehnu do postele a spím, ale zvládám to! Luděk vycítil, že teď je ten čas mít druhé dítě. Vždycky si přál dvě děti. Když toto téma před časem otevřel, trochu mě tím zaskočil.

Je pravdou, že i já bych chtěla ještě jedno dítě. Mám ale strach. Co když to nedokážu? Možná zvládnu těhotenství, ale co potom? Budu schopna postarat se o další dítě? Být plnohodnotnou mámou? Po poradě s lékaři mi byla na stůl položena rizika. Nic, o čem bych nevěděla. Ale i tak… Chtěla bych Luďkovi splnit přání, protože si to zaslouží. Jen mám strach, aby pak nebyl na všechno sám. A ještě se musel starat o mě. Pokud ale dítě vážně chceme, musí to být teď. Dokud nemoc dřímá.

Další příběhy ze života →

Začátky pro Evu nebyly lehké, postupem času ale zjistila, že ji nemoc zas až tak neomezuje, a začala o ní dokonce blogovat.
Mohlo by Vás zajímat:

Diagnóza: Roztroušená skleróza. Eva (23) si i přesto užívá života jako ostatní

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Škola líčení: Vizážistka Diana Vitikačová radí, jak na rychlý denní make-up do školy či do práce

Další články