Eva (33): Chci se sejít s novým milencem, ale tchyně mi je pořád v patách. Jak to mám udělat?

Eva (33): Chci se sejít s novým milencem, ale tchyně mi je pořád v patách. Jak to mám udělat?

Eva má poněkud delikátní problém. Manžel je pořád na cestách a ona je věčně sama. Našla si proto někoho, s kým by se ráda občasně stýkala, ale neví, jak to má udělat. Tchyně hlídá každý její krok.

Tereza Procházková
Tereza Procházková 21. 01. 2021 18:00

Nejsem na to pyšná, ale jelikož si už s manželem tolik nerozumíme, našla jsem si milence. Respektive si jen píšeme, protože nemám šanci se s ním sejít. Manžel je pořád pryč, je to řidič kamionu. Bydlíme v domě s jeho matkou Vlastou.

Těšila jsem se na volno

Přestože máme svůj vlastní vchod, Vlasta má od nás klíče (kdyby náhodou, jak tvrdí) a nenechá mě ani chvíli samotnou. Naší dceři sice ještě nejsou tři roky, ale domluvila jsem se ve školce, že by tam dva dny v týdnu mohla dopoledne chodit, aby si zvykala. Nadchlo mě, že bych měla čas jen pro sebe, a těšila jsem se na milostné radovánky.

Nedopřeje mi ani chviličku

Ovšem u nás doma by to nešlo. S jistotou vím, že i kdybych zamkla a on se převlékl za údržbáře, tak by se tam ve vteřině Vlasta nějak objevila. Protože vždy, když přijede kurýr, dobývá se dovnitř a sonduje, kdo to byl a co chtěl. Domluvili jsme se proto, že se sejdeme u něj, ale to není jen tak.

Když jsem za ním jela poprvé, odchytla mě před domem a ptala se, kam jedu. Nemohla jsem říct, že ke kadeřnici nebo na manikúru, protože je všechno zavřené, tak jsem prohlásila, že jedu nakoupit. „Tak počkej, jedu také,“ řekla hned. Navrhla jsem, že jí nakoupím, ale trvala si na svém. „Já si teď honem na všechno nevzpomenu,“ odvětila a už seděla v autě.

Takže jsem jela nakoupit a mezi uličkami jsem psala Davidovi, že to ruším, protože on měl také omezený čas. Byla jsem naštvaná a na druhou schůzku jsem se chtěla připravit lépe.

Nenechá mě ani chvíli samotnou

Přestože je školka za rohem, jela jsem autem, že pak zamířím rovnou k Davidovi. Když jsem ale přišla zpět k autu, čekala tam Vlasta! „Stihla jsem tě!“ smála se, že mě viděla, jak jedu do školky autem. Oznámila jsem jí, že jdu k doktorovi, a ona vykřikla, že se jí to náramně hodí. Bránila jsem se, že s ní pojedu zítra, ale nedala se.

Jak jsme zastavily, předstírala jsem, že nemám roušku, takže se pro ni vrátím, ať si to mezitím zařídí. Čas utíkal a s Davidem bychom stihli alespoň vášnivou rychlovku, o které pořád sním, ale ona vytáhla z tašky roušku navíc. I kdybych se vymluvila na cokoliv, stejně by mě nenechala na pokoji. Je to příšerné. Dřív jsem to tolik nevnímala, byla jsem pořád doma s malou, ale teď to vidím.

Hlídat Justýnku jí nedám, to mi za to nestojí. Dvakrát se stalo, že ji neuhlídala a malá se popálila nebo si rozbila hlavu. Opravdu přemýšlím, jak to vymyslet, když máme s Davidem reálně asi hodinu a půl volného času. Zatím si alespoň posíláme fotky a videa.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.

Vítejte u Hanky Kynychové: Jako první jsme navštívili nový dům, ve kterém má konečně vlastní šatnu

Vítejte u Hanky Kynychové: Jako první jsme navštívili nový dům, ve kterém má konečně vlastní šatnu

Související články

Další články