Hanka (27): Vím, že manžel potřebuje pomoc, ale sama jeho deprese nezvládnu

Hanka (27): Vím, že manžel potřebuje pomoc, ale sama jeho deprese nezvládnu
Zdroj: Unsplash

Hančin manžel se propadá do depresí, které ale nechce řešit. Ona se ho snaží přesvědčit, aby společně vyhledali odbornou pomoc. Marcel to ale odmítá, prý by to znamenalo, že selhal. Hanka se bojí, co přinesou další dny, protože se jí mění před očima. A není to hezký pohled.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 17. 05. 2022 13:00

Mám strach o zdraví svého manžela. Bojím se, že se u něj začínají projevovat deprese. Snažím se ho přemluvit, aby to začal řešit. Marcel (30) to ale odmítá. Jenže já mám pocit, že je to s ním den ode dne horší. A vím, že to sama nezvládnu.

Manžel se sesypal u snídaně

Marcel vždycky některé věci moc prožíval. Kritiku druhých lidí bral příliš osobně. Je zkrátka takový. Byly ale doby, kdy s tím uměl pracovat. Když mu v práci šéf za něco vynadal, byl z toho sice smutný, ale vyburcovalo ho to k lepším výsledkům. Nikdy se z toho nepoložil. Nebo když jsme měli hluboko do kapsy, společně jsme našli řešení.

V našem vztahu jsem byla vždycky já ta odolnější. Tím ale nechci Marcela nějak shazovat. Větší změny v jeho chování přišly společně s problémy, které měl jeho otec. Ten propadl závislosti na alkoholu a Marcela stáhl s sebou. Chtěl svému otci pomoci za každou cenu a stálo ho to hodně sil.

Dva roky dělal všechno pro to, aby se z toho táta dostal. A podařilo se. Tchán po velkých opletačkách nastoupil na odvykací kúru a je téměř tři roky čistý. Marcel na to však doplatil. Začal se mi měnit před očima. Šlo to postupně. Tak před třemi měsíci, když jsme s dětmi seděli u stolu a snídali, se Marcel z ničeho nic sesypal na zem a plakal.

Manžel trpí depresemi

Vyděsilo mě to a hned jsem k němu poklekla. „Co ti je?" snažila jsem se ho utišit. „Já nevím. Hrozně se bojím budoucnosti," vzlykal. Děti nevěděly, co si myslet, jen vykulily oči. Marcel se nedal utišit. Houpal se ze strany na stranu a stále opakoval, že se bojí. Odvedla jsem ho do ložnice a uložila do postele. Na ten obrázek jeho zoufalství nikdy nezapomenu.

A od toho dne to s ním jde z kopce. Jsou týdny, kdy i tři dny v kuse nespí. Celou noc sedí na posteli a kouká z okna. Přes den je pak nekoncentrovaný a v práci dělá chyby. To s sebou nese zlost ze strany jeho šéfa a tím se v Marcelovi spustí další nával emocí. Někdy se stane, že není ráno schopen vstát z postele.

Tvrdí, že to prostě nejde. Je slabý, unavený a bez špetky energie. Už se z ničeho neraduje. Vše vidí pesimisticky a maluje si tragické konce. Má panický strach z budoucnosti. Bojí se, že nedokážeme děti zabezpečit a někdo nám je sebere. Jako kdyby měl paranoiu. Děti se ho začaly bát a já vlastně také. Svěřila jsem se s tím své matce, která usoudila, že Marcel trpí depresemi.

Bojím se, že to nezvládneme

Deprese se musí začít léčit. Nějaké informace jsem dohledávala i na internetu. Šokovalo mě, kolik příznaků těžké deprese manžel má. Začala jsem se bát, co se bude dít. Když měl zrovna světlou chvilku, otevřeně jsem mu nastínila, jaký má problém.

Marcel to ale popírá a léčbu odmítá. Zjevně ve svém stavu nevidí, co se s ním děje. Nejí, nespí a trpí záchvaty úzkosti. Už to není ten člověk, kterého jsem si brala. Jsem ale připravena mu pomoci. Určitě ho v tom nenechám. Vím ale, že to sama nezvládnu. Potřebuji, aby mi s tím trochu pomohl a šel dobrovolně k psychologovi. To však nejde, považoval by to za své selhání. Bojím se, že ho ty deprese dostanou, protože občas zmiňuje, že by nám všem bylo lépe, kdyby nebyl...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články