Adina (30): Mám strach z nemocnice, proto bych chtěla rodit doma. Ale okolí mě od toho odrazuje

Na svoje první miminko jsme se s přítelem Emilem (37) opravdu moc těšili. Plánovali jsme ho hodně dlouho. Už od začátku společného soužití jsme spolu mluvili o založení rodiny. Já jsem vyloženě pečující typ a na roli matky jsem se těšila už odmala.

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (30): Prožívám rizikové těhotenství, ale otec dítěte se to nesmí dozvědět

Moc jsem se na miminko těšila

Když se před půl rokem ukázalo, že jsem konečně v očekávání, nemohla jsem uvěřit, že se mi splní můj životní sen. Konečně budu matkou. Trápil mě jenom porod. Bála jsem se nejen bolesti, kterou může přinést, ale i nemocnice. Nemám s nimi ty nejlepší zkušenosti.

Pokaždé, když tam jdu, nebo jen vidím doktora, sevře se mi žaludek a chce se mi zvracet. Bylo mi jasné, že porod v nemocnici rozhodně nedám. Nepomáhaly tomu ani filmy a seriály, kde byl porod zobrazený. Vždy tam byla žena ječící bolestí a kolem ní houf doktorů. Věděla jsem, že tuhle radostnou událost rozhodně nechci prožít tímto způsobem.

Mohlo by Vás zajímat:

Renata (33): Po narození vymodleného syna necítím žádnou radost. Přistihla jsem se při absurdní myšlence

Rozhodla jsem se, že chci rodit doma

Od začátku těhotenství jsem se informovala o alternativních porodech. Prošla jsem několika kurzy, ptala se žen na jejich zkušenosti, a nakonec jsem se rozhodla, že budu rodit doma. Bylo to pro mě přijatelnější řešení než se trápit v nemocnici. U porodu se mnou budou dvě duly a budou hlídat, aby se mně ani děťátku nic nestalo.

Přítel mě v mém rozhodnutí podporoval, věděl, jak moc mi záleží na tom, aby miminko přišlo na svět v pořádku. A pokud bych viděla sebemenší zádrhel, byla jsem rozhodnutá vzdát se porodu doma a odjet do nemocnice.

Mohlo by Vás zajímat:

Lea (33): Tchyně mě nikdy nepřijala. Teď nechce mít nic společného ani s vnoučaty

Okolí mé rozhodnutí nechápe

Toto rozhodnutí nechápe a odsuzuje mé okolí. Především přítelova matka si myslí, že jsem se úplně zbláznila. „To chceš, abyste oba umřeli? Tobě vážně na tom dítěti vůbec nezáleží," řekla mi, když jsem jí oznámila svůj plán. Opravdu hodně mě vzalo to, co mi řekla. Že mi nezáleží na mém dítěti? To bylo to nejhnusnější, co jsem kdy slyšela.

A nikdy na to nezapomenu. Na miminku mi záleží opravdu moc a vždy pro něj budu dělat jen to nejlepší. Nechápu, že něco takového může vůbec vypustit z úst. Vím jistě, že své rozhodnutí nezměním. I přestože mě od porodu doma spousta lidí odrazuje. Za svým názorem si stojím.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Dana (34): Matka mi hodně mluví do péče o dceru. Nemyslím si, že dělám něco špatně

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.