Ingrid (36): Umělé oplodnění mi přineslo vytoužené štěstí, ale stejně mě málem trefil šlak

Ingrid (36): Umělé oplodnění mi přineslo vytoužené štěstí, ale stejně mě málem trefil šlak
Zdroj: Freepik

Ingrid a Viktor se o dítě snažili deset let. Nakonec sáhli po umělém oplodnění. Viktor řekl, že je to poslední šance. Když se dozvěděli, že čekají trojčata, zažili šok. Jim by stačilo jedno dítě. Dnes mají roční holčičky a celé dny se otáčejí. Ingrid by však neměnila.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 22. 09. 2022 10:00

Nebyla bych ráda, kdyby to, co vylíčím ve svém příběhu, vyznělo jako nevděk. Jen jsem prostě velmi unavená a vyčerpaná z péče o naše tři děti. Dlouhé roky nám nešlo počít přirozenou cestou, a tak jsme sáhli po umělém oplodnění. Když jsem se dozvěděla, že čekáme trojčata, málem mě trefil šlak.

Umělé oplodnění bylo poslední možnost

O dítě jsme se s Viktorem (39) pokoušeli deset let. I když to někdy bylo psychicky náročné, nikdy jsem to nechtěla vzdát. Já jsem pořád tam někde hodně hluboko věřila, že když vydržíme, tak se to podaří. I lékaři tápali, co je tou hlavní příčinou nezdaru. Ani jeden z nás neměl vyloženě zdravotní problémy.

Já bych se o dítě pokoušela klidně donekonečna, ale manžel už ztrácel síly. Když nám doktor navrhnul umělé oplodnění, manžel mi řekl, že je to poslední pokus. „Pokud to nevyjde, vzdávám to, už nemůžu," přiznal se. V jeho slovech sem cítila, že už to vzdal. Když jsem si uvědomila, že je to poslední možnost, jak mít dítě, byla jsem z toho nervózní.

V den, kdy k tomu mělo dojít, jsem se modlila ke všem svatým, aby to vyšlo. Nejhorší bylo to čekání. Dokonce jsem se bála i udělat test, abych nebyla zklamaná. Počkala jsem si na termín z kliniky a doufala v dobrou zprávu. Když nám lékař říkal, že jsem těhotná, oběma nám tekly slzy. Byly to slzy štěstí.

Čekala jsem trojčata

Cítila jsem radost, ale i úlevu. A tu proto, že konečně skončí to věčné zkoušení a trápení se. Vím, že tím velmi trpěl náš sexuální život. Já s manželem spala jako naprogramovaný robot. Když nám po dalším měsíci bylo řečeno, že je slušet tlukot tří srdíček, prvotní radost vystřídaly obavy. „Tři? Kam to dáme?" reagoval manžel.

„Nemáme tak veliký byt, ani auto," začal vyšilovat. „My chtěli jedno," vystartoval i na lékaře. „Někdy se to stane. Většinou jde spíše o dvojčata. Vám asi někdo splácí ty roky snažení," snažil se vtipkovat lékař. Musím říct, že i mě ta informace rozladila. Tři děti, to už je sakra rozdíl. Nebylo ale cesty zpět a my se museli začít připravovat na příchod tří dětí.

Všechno se kupovalo třikrát. Náš byt jsme tomu museli maximálně přizpůsobit. Nechtěli jsme nové auto kupovat dřív, než bude jasné, že je všechno v pořádku. Viktor měl vyhlídnuté veliké ojeté bazarové auto, které jsme pořídili na konci sedmého měsíce. Naše tři holčičky přišly na svět císařským řezem. Byl to pro mě velký životní okamžik. Sotva se mi vešly do náruče.

Jsem vyčerpaná, ale šťastná maminka

S Viktorem jsme velmi dlouho hledali systém, ve kterém naše najednou hlasitá domácnost bude fungovat. První čtyři měsíce jsem od rána do večera jen kojila. Když jsem odložila Amálku, měla hlad Sofie a hned na to Alžběta. A tak to šlo celé dokola. Ty první měsíce mám víceméně v mlze. Nebo spíš v plenkách a kojení.

Dnes už jsou z holek roční cácorky a nám se mělo ulevit. Opak je pravdou. Holky se snaží lézt, stoupat si na nohy. Jsou jako kobylky, pořád se přemísťují. Jsem velmi unavená a vyčerpaná. Nespala jsem, co jsou na světě. Mám 55 kilo i s postelí, kruhy pod očima a doma bordel jak v tanku. Ale jsem šťastná a naplněná. Je to řehole, ale nakonec jsem ráda, že jsou děti tři. Konečně má náš život smysl.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články