Radka (32): Přítel si přál děti víc než já. Narodila se nám dvojčata a on udělal nečekanou věc

Dalo by se říct, že mě přítel Olda přinutil k tomu, abychom měli děti. Tím nechci říct, že jsem je nechtěla, jen se mi nelíbil způsob, jak se jich dožadoval.

Mohlo by Vás zajímat:

Denisa (34): Manžel učí naše děti jen samé hlouposti. Skoro se stydím s nimi někam jít

Vydírání potomky

Neměla jsem ve třiceti letech pocit, že teď hned musím založit rodinu, jinak jsem k ničemu. Olda to viděl jinak. Razil teorii, že povinnost každého z nás je, abychom tady po sobě něco nechali. Tím měl na mysli právě potomky. Žijeme spolu šestým rokem. Z toho mě dva roky ještě docela láskyplně žádal, abychom si už pořídili nějaké děťátko.

Prosila jsem ho, aby počkal alespoň do mých třicátých narozenin. Měla jsem krásně rozjetou kariéru a děti by ji samozřejmě nabouraly. Potřebovala jsem si pořádně upevnit pracovní pozici, abych až půjdu na mateřskou, mohla alespoň částečně pracovat z domova. Blížila se mi třicítka. Olda nemluvil o ničem jiném než o dětech.

Z láskyplného dožadování se potomků se stalo skoro vydírání. Nejednou jsem slyšela: „Pokud mi nedáš dítě, dá mi ho jiná.“ Rozumná ženská by možná vzala raději nohy na ramena a utekla. Já jsem zůstala, a dokonce jsem k dětem konečně svolila. Trvalo to celé rok, než se nám to podařilo. Olda z toho byl dost rozladěný. Svaloval vinu na mě.

Mohlo by Vás zajímat:

Ivo (36): Máme dvojčata. Žena měla strach, tak se k nám nastěhovala její matka. Nezvládám to

Čekáme dvojčata

„Moc dlouho jsi otálela a teď už jsi na to stará,“ říkával po každém marném pokusu. Radost v jeho očích jsem spatřila až s pozitivním těhotenským testem. Ze dne na den otočil. Byl najednou milujícím a starostlivým partnerem. Taková změna byla až nepřirozená, ale pořád lepší, než jak se choval doposud.

Při jedné z návštěv u gynekologa jsem se dozvěděla, že čekáme dvojčata. Vzhledem k tomu, že jsem to nečekala, byla jsem trochu překvapená. Novinku jsem hned oznámila Oldovi. Ten z toho byl víc v šoku než já. „Počkej, jak jako dvojčata? To je zase moc radosti najednou,“ řekl skoro naštvaně.

„Já za to nemůžu, tak to prostě je,“ odpověděla jsem. Oldu to dost rozladilo, protože s takovou variantou nepočítal. Doma sice pořád pomáhal, ale cítila jsem, že nad čímsi pořád dumá. Všechno se muselo pořídit dvakrát, což stálo dost peněz. Já jsem měla sice hezkou výplatu, ale i tak to bylo znát.

Mohlo by Vás zajímat:

Ilona (28): Mělo se nám narodit postižené dítě a manžel mě těsně před porodem opustil. Nakonec se stal zázrak

Nic mu není dost dobré

Porod nakonec proběhl císařským řezem. Narodil se nám kluk Emil a holka Bára. Velmi jsem se těšila domů. Doufala jsem, že bude Olda konečně spokojený a bude z nás šťastná rodina. Prvních pár dní to ještě šlo. Byli jsme oba dost unavení a Olda k tomu ještě podrážděný.

Během mého šestinedělí se začal postupně vytrácet. Vymýšlel si nesmyslné nákupy nebo nějaké pochůzky. Hlavně aby nebyl doma. Třeba odešel ráno v šest do práce, přes den mi ani nezavolal a vrátil se až v osm hodin večer. To chodí totiž děti spát. Když jsem se ho zeptala, tak se snažil z odpovědi vykroutit.

Po dvou probdělých nocích, kdy obě děti bolelo bříško, mi druhý den řekl: „Pomůžu ti do konce šestinedělí, ale pak odcházím. Chtěl jsem jedno dítě a za dva roky další. Dvojčata nezvládám.“ „Sobče jeden! To ty jsi chtěl děti! Teď je máš a utíkáš?“ křičela jsem na něj. Nikdy mu není nic dost dobré. Nechal nás v tom.

Mohlo by Vás zajímat:

Radka (29): Čekám postižené dítě. Manžel to nezvládá a stává se z něj alkoholik

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.