Ivana (49): Po nedávné události už nedůvěřuji svým smyslům. Spatřila jsem na ulici něco nemyslitelného

Ivana (49): Po nedávné události už nedůvěřuji svým smyslům. Spatřila jsem na ulici něco nemyslitelného
Zdroj: Unsplash

Ivana brala velkou kamarádku Soňu jako svoji sestru. Měla s ní výborný vztah, její náhlá smrt ji proto pořádně ranila. Před několika málo dny však zažila příhodu, nad kterou jí zůstává rozum stát. Je přesvědčená, že nebožku zahlédla na ulici.

Jan Švanda
Jan Švanda12. 01. 2023 17:00

Se Soňou (49) jsem kamarádila už od základky. Ke studiu jsme si vybraly stejnou střední školu a seděly spolu v lavici. Spoustu času jsme trávily i po vyučování a naše přátelské pouto se nepřerušilo ani po maturitě, i když se každá z nás vydala jiným směrem.

Smrt nejlepší kamarádky mnou otřásla

V kontaktu jsme však zůstaly dál. Vzájemně jsme si svědčily na svatbě, dobře si rozuměly i naše rodiny a v létě jsme často vyrážely na společnou dovolenou. Považovala jsem Soňu za svoji sestru, i proto mě její náhlá smrt tolik ranila.

Ve středu ráno, v den jejího skonu, jsem s ní přitom ještě telefonicky mluvila. Byla v dobrém rozmaru a neustále vtipkovala. Poté jsme probíraly plány na víkend. Domluvily jsme se, že si v sobotu uděláme dámskou jízdu a pojedeme na výlet na Karlštejn. Bylo to bohužel to poslední, co mi kdy řekla. Večer mi volal její syn Marek a zlomeným hlasem mi oznámil, že maminka před hodinou zkolabovala a při převozu do nemocnice zemřela.

Nemohla jsem tomu uvěřit. Doufala jsem, že to je jen hodně blbý žert. Jenže nebyl. Nedokážu popsat svoje bezprostřední pocity. Ze šoku jsem se ale vzpamatovávala velmi dlouho a vypořádat se s kamarádčiným odchodem pořád nedokážu. Cítím se, jako bych ztratila sourozence. Prostě hrůza.

Je to už rok, co Soňa odešla z tohoto světa, přesto se mi o ní velmi často zdá. Nedávno navíc došlo k události, kterou si nedovedu vysvětlit.

Zemřelou kamarádku jsem viděla na ulici

Měla jsem namířeno do supermarketu, jenž se nachází asi půl kilometru od mého domu. Stála jsem na křižovatce a čekala na zelenou, abych přešla na druhou stranu. Pozorovala jsem dopravu, dívala se doleva, doprava, když vtom vidím dav lidí, který se shromáždil na jiné křižovatce asi dvacet metrů ode mě. Zadívala se tam a spatřila Soňu. Vím, že je to naprosto absurdní, ale já jsem opravdu přesvědčená, že to byla ona. Párkrát se i zadívala mým směrem, dokonce mi zamávala.

Změnila jsem plány a místo do krámu odbočila za ní. Byla jsem úplně mimo. Když jsem se k ní přiblížila na vzdálenost asi deseti metrů a chystala se na ni zakřičet, najednou někam zmizela. Jako by se propadla do země. Neuvěřitelné! „Kde je?“ mumlala jsem si v duchu. Dívala jsem se na všechny strany, ale Soňa nikde.

Nechápala jsem vůbec nic a v hlavě mám bramboračku dodnes. Zjevil se mi snad její duch, nebo koho jsem to před pár dny viděla? Denně teď chodím do obchodu stejnou cestou a koukám na křižovatku, jestli tam Soňu znovu neuvidím. Zatím ale marně…

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Postava typu jablko: V pytlovitém oblečení ji neschováte, nesmí vám chybět kalhoty s vysokým pasem a košile k vrstvení

Postava typu jablko: V pytlovitém oblečení ji neschováte, nesmí vám chybět kalhoty s vysokým pasem a košile k vrstvení

Související články

Další články