Facebook
Instagram
Z Janovy manželky se stala vesnická drbna. Nejhorší na tom bylo, že se nestyděla vykládat po sousedkách i detaily z jejich intimního života či vyzrazovat jeho zdravotní potíže. Jednou ale Jan náhodou vyslechl něco, co ho přinutilo situaci radikálně řešit.
Myslel jsem si, že po 20 letech manželství svoji ženu znám, ale zmýlil jsem se. Nedávno jsme se přestěhovali na malou vesnici, kde si vidíme se sousedy skoro až do talíře. Tím se se vše začalo měnit v moji noční můru.
Začalo to sdělováním, kolik vydělávám
Manželka, Veronika si zde našla zaměstnání na kratší úvazek v místní samoobsluze kousek od domova a já byl rád, že to s hledáním práce neměla složité. Kdybych tušil, že to bude začátek konce, klidně bych ji denně vozil do města.
Zhruba po měsíci od jejího nástupu do práce jsem šel do hospody na pivo. Chlapi na mě u stolu vyrukovali, proč, když vydělávám tolik peněz, nutím ženu pracovat, když je tak hrozně unavená. Nestačil jsem se divit, ale situaci jsem uklidnil vtipem, že doma by se nudila. Doma jsem se ženy zeptal a dal najevo svůj vztek. Odvětila, že přeháním a že o nic nejde.
Bylo to trapné, každý o mně vše věděl
Veronika se nestyděla vyprávět o našem intimním životě, jak často se spolu milujeme, nebo že někdy chrápu tak, že ona chudák celou noc nespí. Když mě na ulici zastavila sousedka a ptala se mě, co ty bolesti břicha, už jsem se vážně styděl. Žena stále neměla pocit, že přehání, prý si mám zvyknout, protože na vesnici to tak chodí.
Šmírovala kde koho
Verča se zbláznila, jinak jsem si neuměl vysvětlit, to, že víc času začala trávit u okna za záclonou, než doma vedle mě. Neustále na mě volala, co se právě děje. Přijel Pepa od vedle a má hezký dřevo, kde na to asi vzal, když je jen řezník. Musel jsem denně snášet donášku toho, co se venku děje, až mi z toho šla hlava kolem.
Začala si vymýšlet
Už jsem nestál o to, aby o mně okolí vědělo víc, než je nutné, tak jsme spolu doma přestali mluvit. Co se dělo v práci nebo že jsem byl u doktora s kolenem, nic jsem doma neříkal. Dlouho jsem o sobě ve vesnici nic neslyšel, tak jsem se zaradoval, že je tomu konec a Veronika pochopila, že to přehnala. To bych ji ale nesměl jet vyzvednout ke kadeřnici, kde jsem byl o pár minut dřív a slyšel, jak jí Veronika líčí, že jsem na smrt nemocný a nemám moc šanci se dožít stáří. Krve by se ve mně nedořezal, jaký vztek mě bral.
Petra (45): Naše dcera si našla kriminálníka. Jsme z toho s manželem nešťastní
Pokud s tím nepřestaneš, odejdu
Musel jsem situaci řešit. Nerad chodím kolem horké kaše, doma jsem ženě řekl, že vím, že pomlouvá, koho může, že jsem dnes i zaslechl, že mě plánuje pohřbít. Dostala na výběr. Pokud dá věci do pořádku a očistí mé jméno, zapomenu na to. Pokud ne, odejdu.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
