Jarmila (49): Z podváděné partnerky jsem se po letech stala milenkou. Navíc stejného muže

S manželem jsme se rozvedli pár let po svatbě. Byli jsme mladí, zamilovaní, ale taky nezkušení. Neměli jsme ponětí, co takové manželství obnáší. Brali jsme se, když mi bylo pouhých osmnáct, Jindra byl o čtyři roky starší. Dnes to zní šíleně, ale tehdy to byla poměrně běžná záležitost.

Mohlo by Vás zajímat:

Ljuba (50): Manžel mi chtěl dokázat, že smrtí život nekončí. Povedlo se mu to naprosto dokonale

Naše životní cesty se rozešly

Tři roky po svatbě vyšlo najevo, že je mi manžel nevěrný. Jeho pravidelné návštěvy místních hospod vyústily v seznámení s krásnou Petrou. Rozvod na sebe nenechal dlouho čekat a zanedlouho si Jindra svou novou známost vzal. Z našeho manželství nevzešly děti, ale Petra Jindrovi brzy porodila dceru Anežku.

Pachuť podvedené ženy ve mně zůstala poměrně dlouho. Mužům jsem nevěřila, a tak jsem se podruhé vdala až kolem třicítky. Do té doby jsem střídala jednoho chlapa za druhým. Dnes to beru jako úsměvné historky k vyprávění, ale mým rodičům se to tehdy příliš nelíbilo.

Tatínek už nežije, ale maminka dodnes říká: "Já se tehdy jen bála, s čím dalším o tobě Maruna od vedle zase přijde!" Žili jsme na malém městě, takže jakmile jsem se sblížila s nějakým klukem, byl to syn jedné z máminých kamarádek. Maruna, jak jí máma dodnes říká, byla místní drbna, která si ráda historky přikrášlovala.

Mohlo by Vás zajímat:

Marián (23): Na ten pohled z okna kanceláře do smrti nezapomenu. Přesvědčil mě, že existují zvířecí duše

Začala jsem po něm pátrat

O Jindrovi jsem roky neslyšela. Přestěhoval se na druhý konec republiky. Až jednou mě maminka překvapila: "Slyšela si to? Jindra se stěhuje s celou rodinu zpátky k nám do města." Zatajil se mi dech. Po tolika letech, kdy už jsem měla vlastní děti a byla vdovou. Manžel mi zemřel na rakovinu. Vždy říkám, že jsme spolu strávili nádherné chvíle, kterých bylo příliš málo.

Děti mě naučily se sociálními sítěmi a mě jako první napadlo Jindru hledat. Nemohla jsem si pomoci, zajímalo mě, jak vypadá. Byl to fešák. Gentleman od pohledu, pořád stejná jiskra v očích. Uznala jsem, že i jeho manželka Petra je nádherná ženská a jediná dcera Anežka byla zřejmě hotový poklad. Premiantka ve škole, vrcholová sportovkyně, hotová modelka. Moje děti vedle ní vypadaly jako divoká zvěř.

Mohlo by Vás zajímat:

Květoslava (56): Na ten zvláštní telefonát nikdy nezapomenu. Pomohl mi smířit se s kamarádčinou smrtí

Přišel na to, že si prohlížím jeho profil

S internetem jsem moc neuměla, takže Jindra brzy zjistil, že si prohlížím jeho profil. Má znalejší kamarádka mi pak ukázala, že jsem mu omylem poslala žádost o přátelství. Napsal mi, jak se mám a že by mě někdy rád viděl. Takhle začal náš občasný kontakt, který mě, bůh ví proč, neuvěřitelně naplňoval.

Jednou se však stalo něco, co by mě v životě nenapadlo. "Jarko, Anežka je mrtvá," přišla mi zpráva. Zalapala jsem po dechu. Ukázalo se, že Anežku tížily věci, které sama neunesla a ukončila svůj život. Nikdo nic netušil, byla na první pohled šťastná. Nabídla jsem Jindrovi podporu a párkrát jsme si spolu vyšli na skleničku. Takhle to trvalo dobré dva roky.

Mohlo by Vás zajímat:

Marta (34): Manžel zůstal se synem na rodičovské dovolené. To jsem ještě netušila, jak to skončí

Tragická událost nás znovu spojila

Po dvou letech od Anežčiny smrti Jindra poprvé přiznal, že si s manželkou přestávají rozumět. Smrt jediného dítěte na ně byla příliš. Dlouhý rozhovor o tom, jak po letech vypadá Jindrovo manželství, trval až do pozdních ranních hodin. Ani už si nepamatuju, kolik lahví vína jsme vypili. Ráno jsme se vedle sebe vzbudili nazí. Nemusím ani říkat, k čemu došlo.

Už je to několik dní a já se nedokážu vzpamatovat z toho, co se stalo. Z podváděné partnerky jsem se po letech stala milenkou. Stejného muže, ve stejném milostném trojúhelníku. Jindra mi neustále píše, že mu chybím. Já ale nevím, zda chci znovu vstoupit do stejné řeky. Jen kdybych na něj pořád nemusela myslet...

Další příběhy ze života ➔

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (42): Po mámině smrti jsme měli dům plný pavouků a v noci slýchali zpěv. Jediný, kdo znal příčinu, byly naše děti

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.