Jindřiška (55): Po tátově smrti jsem si vzala jeho staré rádio. Jedné noci mi přes něj zazpíval

Jindřiška (55): Po tátově smrti jsem si vzala jeho staré rádio. Jedné noci mi přes něj zazpíval
Zdroj: Freepik

Jindra si po smrti otce vzala na památku jednu jeho věc. Šlo o staré rádio, které měl rád. Už roky nehrálo, takže si ho doma jen vystavila. Na první výročí tátovy smrti se stalo něco jedinečného. Použil rádio jako prostředek k pozdravu ze záhrobí. Jindru to zahřálo u srdce.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 18. června 2022

Když mi před rokem zemřel tatínek, vzalo mi to vítr z plachet. Musela jsem se se slzami v očích prodírat jeho věcmi. Rvalo mi to srdce. Nakonec jsem si domů odnesla jen staré rádio. Na první výročí své smrti mě tatínek přišel pozdravit. Spojil se se mnou právě díky tomu rádiu.

Patricie (23): Psí přítel mě neopustil ani po smrti. Stále je mým osobním strážcem
Mohlo by Vás zajímat:

Patricie (23): Psí přítel mě neopustil ani po smrti. Stále je mým osobním strážcem

Taťka chtěl, abych si po jeho smrti nechala vzpomínku

Naši rodinu před časem postihla smutná zpráva. Zemřel můj tatínek Josef. Odešel klidně ve spánku, bylo mu 76 let. I když člověk žije s vědomím, že se to jednoho dne stane, nikdy se na to nedá připravit. Když bylo taťkovi sedmdesát let, začal chátrat. Bolelo ho celé tělo, špatně slyšel a viděl tak napůl.

Maminka se o něj s láskou starala a myslím, že právě to mu prodloužilo cestu života. Tělo už ho sice neposlouchalo, ale hlava mu fungovala skvěle. Rvalo mi srdce dívat se do jeho očí, ve kterých život pomalu vyhasínal. Jedno odpoledne loni v červnu si mě k sobě zavolal. Už mluvil tichým a unaveným hlasem.

„Jindřiško, zubatá už stojí za rohem. Chci ti jen říct, že až umřu, vezmi si, co chceš. Mám tady jedno staré rádio, nebo ten šicí stroj, který si jako malá měla ráda,“ řekl a odkašlal si. Moc cenností nemáme, ale vezmi si památku,“ dodal a něžně mě pohladil po tváři. Cítila jsem, že je to naposledy, co spolu mluvíme.

Klára (27): Můj děda se mnou komunikuje i po smrti. Jednou mi to zachránilo život
Mohlo by Vás zajímat:

Klára (27): Můj děda se mnou komunikuje i po smrti. Jednou mi to zachránilo život

Vzala jsem si tátovo staré rádio

Druhý den mi volala mamka, že taťka zemřel. Jak jsem říkala, o smrti víme, ale na její úder se připravit nedá. Brečela jsem týden v kuse. S mamkou jsme spojily síly a uspořádaly tátovi důstojný pohřeb. Stát nad jeho rakví a loučit se s ním bylo snad to nejtěžší v mém životě. Následující týdny a měsíce za moc nestály.

Přišlo mi to smutné, že je to všechno. Že táta prostě umřel a my musíme jít dál. Mamka po čase začala naléhat, abychom dům vyklidily, protože ho chtěla prodat. Musela jsem jí pomoci třídit věci po tátovi. Našla jsem jak rádio, tak šicí stroj. Rozhodla jsem se, že si odvezu to rádio. Jednalo se o starožitný kousek, který měl táta rád.

Položila jsem ho doma na poličku, hned vedle fotografie s tátou. Čas ubíhal a já se začala s jeho odchodem smiřovat. Mamka šla do domova důchodců a dům se prodal. Vnitřně jsem cítila takové prázdno. Letos v červnu se ale stalo něco, co mě zahřálo na duši. V den výročí tátovy smrti začalo rádio hrát.

Karin (26): Po smrti maminky jsem propadla depresím, ale ona to tak nenechala
Mohlo by Vás zajímat:

Karin (26): Po smrti maminky jsem propadla depresím, ale ona to tak nenechala

Táta mi zpíval přes rádio

Probudil mě zpěv mého otce. Sedla jsem si na postel a snažila si uvědomit, odkud to jde. Šlo to z obýváku. Z rádia hrály malebné tóny známé písně Rozvíjej se poupátko, kterou jsem milovala jako malá holka. A teď v ní zněl tátův hlas. Vzala jsem rádio do ruky a sedla si na zem. „Zdravím tě, Jindro,“ promluvil na mě. „Tati?“ přitiskla jsem si rádio k srdci.

Táta mi přes rádio zpíval ještě několik minut. Probudila jsem se ráno na podlaze a s rádiem na hrudi. Už nehrálo, opět nefungovalo. Až zpětně mi došlo, že tu noc to byl rok, co táta zesnul. To, že mě přišel pozdravit, je pro mě znamením. Už vím, že naše cesta smrtí nekončí.

Další příběhy ze života →

žena
Mohlo by Vás zajímat:

Františka (27): Když odešla babička na druhý břeh, zanechala mi gramofon. Má větší hodnotu než balík peněz

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Škola líčení: Vizážistka Diana Vitikačová radí, jak na rychlý denní make-up do školy či do práce

Další články