Jindřiška (63): V novém domě se mi opakovaně zdál děsivý sen. Jeho příčinu mi vyjevila až stará sousedka

Jindřiška (63): V novém domě se mi opakovaně zdál děsivý sen. Jeho příčinu mi vyjevila až stará sousedka
Zdroj: Shutterstock

Jindra s manželem se na stará kolena nastěhovala do staršího domečku. Byl to především Ludvův sen. Dům kdysi patřil podivínce, která se v něm jednoho dne oběsila. Jindra velmi rychle pochopila, že v domě pořád je a nehodlá se ho vzdát.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 29. 12. 2021 14:00

Manžel Ludva (65) si vždycky přál bydlet v domečku a nejlépe na vesnici. Ve stáří ke svému snu tíhl stále více. Začal se shánět po menším domku, kde bychom mohli dožít. Jednoho dne takový našel. Na stará kolena jsme se tedy stěhovali.

Na zdech visely obrazy zlostné ženy

Jedná se vskutku o skromné bydlení. Dům je starý sto let. Má dvě místnosti a malou kuchyňku. My stejně nic víc nepotřebujeme. K domu patří menší zahrádka, kde už jsem ve svých představách odpočívala a pěstovala zeleninu. Manželův nápad, abychom dům koupili, se mi zalíbil. Majitel byl štěstím bez sebe, že se ho zbaví.

,,Držte se tady. Kdyby něco, na konci vsi bydlí Božka, ta vám ráda se vším poradí,“ řekl, když jsme se loučili. Ludva hned nastěhoval naše věci do domu a vymýšlel, jaké úpravy provedeme. Já si šla projít místnosti. Na stěnách visely fotky nějaké staré ženy. Nevypadala na nich zrovna dvakrát šťastně. Měla v očích zlost a nenávist.

Proto jsem rámečky sundala a uložila do krabic. Místo nich jsem pověsila naše obrazy. Dům jsme poklidili, zatopili v kamnech a těšili se na první noc v ,,novém“. Nespalo se mi ale vůbec dobře. Zdálo se mi o staré zlé ženě, která mě z domu vyhání. Šel z ní strach. Ve snu jsem se s ní hádala, že z domu určitě neodejdu.

Pořád dokola se mi o té ženě zdálo

Ráno jsem byla jako přejetá. ,,Co ti je?“ divil se manžel. ,,Špatně jsem spala. Zdálo se mi o nějaké ženě, která nás odsud chtěla vyhnat,“ svěřila jsem se mu. Během dne jsme vyklízeli staré věci po původní majitelce. Našla jsem i lano smotané do smyčky.

Tak jak se mi dům na začátku líbil, najednou jsem z něj neměla vůbec dobrý pocit. Následujících několik nocí bylo šílených. Stále se mi zdálo o té ženě. Dokonce se mě pokusila několikrát udusit nebo uškrtit. Dokud to byly jen sny, nebrala jsem to vážně. Až jedno ráno. V zrcadle jsem viděla, že mám na krku otisky.

,,Podívej se na to,“ ukazovala jsem je manželovi. ,,Víš, jak se mi zdá o té ženě? Tak včera se mi zdálo, že mě škrtí. A mám otisky na krku. Něco se tu děje,“ pronesla jsem a znovu pohlédla do zrcadla. Rozhodla jsem se, že zajdu na Božkou, o které nám majitel na začátku říkal. Byla to paní v letech, ale velmi přátelská. Hned začala: ,,Já se vám divím, že jste do toho domu šli.

Ve spánku mě málem uškrtila

,,Proč? Co se v něm vlastně stalo?“ zajímalo mě. ,,Ta žena, původní majitelka, byla celý život sama. Posledních několik let se zdálo, že se zbláznila. Až se jednoho dne v domě oběsila,“ prozradila mi Božka a já si vzpomněla na to lano. ,,Myslím si, vážená paní, že v tom domě pořád je. Nikdo v něm nikdy dlouho nevydržel,“ dodala a chytla se u srdce.

Následující noc mě musel manžel násilím vzbudit, protože jsem sípala ze spaní. Žena mě ve snu málem uškrtila. Já se nemohla zprvu vůbec nadechnout. Manželovi došlo, že to není žádný vtip. Ze dne na den jsme z domu odešli. Vracíme se tam jen v létě na pár dní. Zdá se, že se ta žena nehodlá domu jen tak vzdát. Nad námi ale vyhrála.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články