Facebook
Instagram
Lada obdivuje svou tchyni, ale dříve tomu tak nebylo. Snažila se jí vyrovnat a dost se tím natrápila. Pak konečně pochopila, že to není nutné. Každý máme vlastní tempo a cíle.
Moje tchyně Helena (71) žila vždy naplno, byla statečná a neuvěřitelně šikovná. Když jsem se s ní srovnávala, měla jsem pocit, že nestojím za nic. Trvalo mi dlouho, než jsem pochopila, že je se mnou manžel šťastný, aniž bych byla tak dokonalá, jako jeho matka.
Tchyně mě oslnila hned při prvním setkání
Když jsem poprvé viděla Danovu maminku, spadla mi brada. Vitální ženská po padesátce, která měla krásy na rozdávání. Její život by vydal alespoň za tři. Byla architektkou, měla dvě vlastní a dvě adoptované děti a postavila si jeden dům v Čechách a druhý v Itálii. Kromě toho uměla pět jazyků a ve volných chvílích vedla kurz keramiky pro slepce.
Byla to tak inspirativní žena plná zajímavých příběhů a rad do života, že jsem si vedle ní připadala jako ta nejzaprdlejší nicka. Moje práce bez hlubšího smyslu pro lidstvo a žádné ambice, snad kromě toho užít si život, se mi zdály najednou tak nepopsatelně málo.
„Já nechápu, jak sis mě mohl vybrat. Říká se, že si chlapi vybíraj podle vlastní matky. Tak já jsem snad pravý opak,“ nadhodila jsem v žertu směrem k Danovi. Když mi ukazoval alba z dětství, chtěla jsem vědět, jaké bylo vyrůstat s takovou hvězdou. V mládí vypadala jako topmodelka!
Přítel na to měl kupodivu jiný názor
„Abych pravdu řekl, máma byla hodně zaneprázdněná a měla velkou autoritu. Vnímal jsem ji úplně jinak, než si asi představuješ. Máma nikdy neposeděla, pořád se do něčeho pouštěla a já si taky občas připadal jako neschopa,“ namítl.
I po letech, když už jsme si s Danem pořídili děti, jsem s Helenou stále tajně soupeřila. Chtěla jsem být v jejích očích perfektní. Na mateřské jsem si začala dálkově dodělávat vysokou školu, držela jsem kruté diety, abych vypadala skvěle, jako tehdy ona. Vařila jsem denně složité delikatesy, pekla vlastní chleba a pěstovala na zahradě zeleninu. Chtěla jsem Helenu oslnit. Vždy mě ale něčím trumfla, aniž by to měla v úmyslu.
Můj obor měla v malíčku, napsala o něm dokonce kdysi knihu. Její vlastní nakládaná zelenina neměla konkurenci a uměla péct to nejlepší italské pečivo. Na prázdniny nás s dětmi brávala do svého domečku v Toskánsku, kde měla ve všech místnostech vlastnoruční mozaikové obrazy. Ráno chodila běhat, zatímco já neměla přes veškerou snahu moc dobrou fyzičku. Jednou jsem si řekla „a dost“!
Tahle ženská má páru, co já nikdy nezažiju
„Já nestojím o to, abys byla ve všem dokonalá a na roztrhání. Mám tě rád doma s dětma, se všema obyčejnýma starostma a nedokonalostma,“ řekl mi jednou Dan, když už jsem byla zase na dně z toho, co všechno jsem na rozdíl od Heleny nezvládla.
A tak jsem si zvykla na to s úžasem sledovat tu žena mnoha talentů, co má energie na rozdávání a ničeho se nezalekne. I když taková nikdy nebudu, nemusím se z toho hroutit. Mám zase víc času na děti a a miluju svůj klid.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
