Linda (33): Narození dítěte mi zlikvidovalo idylický vztah. Nechápu, co se s námi stalo

Libor (34) a já jsme byli vždycky označováni za idylický pár. A nejen to! My se tak i cítili. Za těch pět let, co jsme spolu, jsme se měli vážně skvěle. Všechno šlo jako po másle a my se rozhodli pro další veliký životní krok. Rozhodli jsme se mít dítě. A právě to už rok v kuse prověřuje náš vztah. Zatím si moc dobře nevedeme. Každý den jsme na rozchod.

Mohlo by Vás zajímat:

Natálie (30): Děti nám vzaly všechen volný čas. Trochu se bojím, jestli to manželství ustojí

Byli jsme idylickým párem

Známí a kamarádi se nás vždycky ptali, jak to děláme, že jsme spolu pořád tak šťastní. „Vy se snad ani nehádáte," říkala kamarádka Jana. „Taky chci takhle spokojený a harmonický vztah," přitakala další. „To víte, holky, stačí najít toho pravého. A já ho mám," chlubila jsem se. A nebylo to jen naoko.

V Liborovi jsem viděla všechno, co jsem potřebovala. Milujícího manžela, obětavého muže, který pro blaho své ženy udělá nemožné. Shoda panovala téměř ve všem. V trávení volného času, v tom, kdo uklidí nebo uvaří. Málokdy jsme se hádali. A když už, šlo spíše o lehkou výměnu názorů.

Když přišel Libor s tím, že by si přál dítě, nemohla jsem být šťastnější. Přesně se trefil i do mých pocitů. Nebylo nač čekat a my se začali pokoušet. Už po třech měsících jsme slavili úspěch. Jak se mi kulatilo bříško, byl Libor ještě starostlivější a něžnější než kdykoliv předtím. Nemohlo nám být líp...

Mohlo by Vás zajímat:

Luboš (40): Manželce po porodu ruplo v kouli. Je to tak zlé, že je mi v práci lépe než doma

Po narození dcery šlo všechno do kopru

Ke konci těhotenství už to tak veselé nebylo. Často mi tvrdlo břicho, byla jsem pořád unavená. Sem tam se mi stalo, že jsem se přistihla při pocitu, že mi Libor leze krkem. Všude se psalo, že je to v pořádku a za vším stojí splašené hormony. V den narození naší Elišky jsme pochopili, že vstupujeme do nové životní etapy.

Už po příjezdu z porodnice jsem nevěděla, kde mi hlava stojí. Všude byl nepořádek, Ela pořád jen plakala a vyžadovala kojení. Libor se už po pár týdnech cítil unavený. A dával mi to jasně najevo. Doma nehnul prstem a sotva přišel z práce, svalil se na gauč. Z něj mě kritizoval. „To mi řekni, jsi celý den doma a tady je to jako po výbuchu bomby," piskoval.

„Co bude k večeři?" zeptal se. „Víš, můj milý zlatý, s miminem toho moc neudělám. Takže si namaž chleba," odbyla jsem ho. Tak to šlo první čtyři měsíce. Dcera se za noc vzbudila klidně i desetkrát. O tom, že bych se někdy vyspala, jsem si mohla nechat zdát. Fungovala jsem jako robot, který ale dřív nebo později zkolabuje.

Mohlo by Vás zajímat:

Klementina (26): Po porodu jsem na milování neměla ani pomyšlení. Přítel se naštval a našel si prý dočasnou milenku

Dítě prověřilo náš vztah

Liborova chuť pomáhat se ztratila. Vidí jen sebe. Není dne, kdy se nepohádáme. Rozvod se u nás skloňuje od rána do večera. Hádky, křik a nervozita jsou u nás na denním pořádku. Spíme odděleně. Libor v ložnici a já s Eliškou v pokoji. Pořád se totiž budí. Libor je tak neomalený, že si dokonce začal stěžovat, že se ve vztahu nudí.

„Nikam nechodíme. Jen sedíme doma a plácáme se kolem dítěte," zmínil se nedávno. „Dítě jsme chtěli oba. Žádné hlídání nemáme, proto nikam nechodíme. Možná kdybys přidal ruku k dílu, nebylo by to od věci," ulevila jsem si. Manžel je však toho názoru, že první dva roky je pro dítě důležitá jen matka. Nechápu, že se dokázal tak rychle změnit. Jsem na dně a bojím se, že tento stav je trvalý. Kde jsou ty časy, kdy jsme patřili k těm šťastným párům. Dítě je velmi těžká zkouška...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (29): Bojím se přivést na svět dítě. Doba je zlá a všechno je tak drahé

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.