Magdalena (32): Málokdo ví, proč jsem přestala pít. Děsí mě, že všichni kolem chlastají jako o život

Magdalena (32): Málokdo ví, proč jsem přestala pít. Děsí mě, že všichni kolem chlastají jako o život
Zdroj: Freepik

Magdalena až po smrti babičky pochopila, že má problém s alkoholem. Podstoupila léčbu a nyní už je v pořádku. Jenže si uvědomuje, že lidé kolem ní nedokážou fungovat bez skleničky alkoholu.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 18. 06. 2023 07:00

Jsem bývalá alkoholička. Starosti mi nedělá moje minulost, ale přátelé a rodina. Nikdo z nich neskončil na léčení jako já, ale někteří mají rozhodně slušně „nakročeno“. Když nepiju s ostatními, mají pocit, že je se mnou něco špatně...

Už od mládí jsem pila při každé příležitosti

Pivo a víno jsem považovala za nápoj k jídlu. Oslavy všeho druhu, návštěvy kamarádek, výlety do přírody – to vše zpravidla přineslo nějakou tu sklenku. Nikdy mě nenapadlo, že by na tom bylo něco divného. Akorát že teď si tu skleničku nedopřeju, ani jednu jedinou...

Měla jsem hodně práce a potřebovala „vypnout“. Pomáhaly koncerty, srazy s přáteli v hospůdce, posezení s přítelem u filmu. Lahvinky vína padaly i v době, kdy jsem byla sama doma. Lépe se mi spalo. Pak nastal zlom, protože jsem si otvírala lahev nebo míchala nápoj už ve tři odpoledne.

Jednou jsem měla jet za babičkou do nemocnice, ale „vytuhla" jsem na gauči. Druhý den jsem se dozvěděla, že babička v noci zemřela. Mohla jsem ji ještě naposledy vidět, rozloučit se s ní... Sice to nebyla moje chyba, ale když jsem odklízela lahve od vína, slíbila jsem babičce, že to změním. Myslela jsem si, že to bude jednoduché.

Poprvé v životě jsem odmítla alkohol

Už jsem nepila dva týdny, když kamarád slavil narozeniny. Nechtěla jsem si dát panáka, proto mě osočil, že si nechci připít na jeho zdraví. A co moje zdraví? „Co lezeš na oslavu?“ zeptal se dotčeně.

Nejsi těhotná?“ pronesla kamarádka a všichni tomu v tu ránu uvěřili. Nechtěla jsem mluvit o svých důvodech. Jenže jsem měla na alkohol strašlivou chuť. Tu noc jsem se tak opila, že jsem se vzbudila doma v předsíni. V pondělí jsem se objednala na tříměsíční odvykací kúru.

Setkala jsem se s holkama, co na tom byly mnohem hůř. Přišly o zdraví, rodinu nebo o živobytí. Já ještě mohla být ráda, že jsem přišla včas. Děkovala jsem jedině babičce. Snadné to ale nebylo ani pro mě. A to hlavně po návratu do reality.

Alkohol je doslova všude

Zprvu jsem se s tím nechtěla nikomu svěřovat. Když za sebou máte protialkoholní léčbu, nevytrubujete to do světa. Zároveň je ale problém jít doslova kamkoliv, aniž by někdo nenavrhnul skleničku. Téměř každý den slyším dotaz: „Ty si nedáš?“ Doprovází ho vykulené oči anebo rozhořčení.

Přiznávám, že se někdy vymlouvám třeba na dietu po mononukleóze. Svěřila jsem se jen svým nejbližším, považuji to totiž za příliš osobní. Občas je pro mě těžké zahnat chuť na chlast. Ale ještě těžší je pozorovat, jak se upíjejí všichni kolem. A myslí si, že je to něco naprosto normálního. Polovinu z nich bych na léčení poslala bez váhání.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Tereza Mašková o boji s bulimií: Naplno to propuklo ve StarDance, tělo mi začalo vypínat a přišel kolaps

Tereza Mašková o boji s bulimií: Naplno to propuklo ve StarDance, tělo mi začalo vypínat a přišel kolaps

Související články

Další články