Marika (32): Soused po mně vyjel, když manžel nebyl doma. Kvůli zachování přátelství o tom raději pomlčím

Marika (32): Soused po mně vyjel, když manžel nebyl doma. Kvůli zachování přátelství o tom raději pomlčím
Zdroj: Freepik

Marika a Jirka se přestěhovali do satelitního městečka a byli nadšení z toho, jak skvělé sousedy tam našli. Marice neuniklo, že po ní kouká Honza odvedle. Hrála s ním hru a občas lehce zaflirtovala. On si to špatně vysvětlil a jednoho dne zaťukal u ní doma...

Šárka Žižková
Šárka Žižková 23. 09. 2022 07:00

Před rokem a půl jsme se nastěhovali do menšího satelitního městečka. Koupili jsme si řadový dům na konci ulice. Měli jsme štěstí na stejně staré sousedy, se kterými jsme začali sem tam trávit odpoledne. Se sousedem Honzou (34) jsme se špičkovali a občas lehce zaflirtovali. Já to brala jako srandu, on jako znamení, že jsem svolná.

Soused po mě házel očko

Když jsme se nastěhovali, Honza s Markétou (32) byli první, kdo nám zaťukal na dveře a přivítal nás v novém. Honza hned mému manželovi Jirkovi (35) řekl, že kdyby něco potřeboval, ať se nebojí zastavit. Oba jsme z toho měli dobrý pocit. Honza se jevil jako sympaťák a Markéta byla velmi přátelská. Ze začátku jsme na sebe občas ze zahrady něco houkli.

Po čase si dali chlapi pivo přes plot a jen tak krafali. Neuniklo mi, že po mě Honza kouká. Čistě ze srandy jsem na něj občas mrkla nebo se usmála. Nenapadlo mě, že to bere jako znamení, že jsem snad k něčemu svolná. Když jsme se s nimi sešli na zahradě a něco hodili na gril, Honza se mohl přetrhnout, aby mi byl poblíž.

Můj manžel Jirka není zrovna žárlivý typ a celá ta situace mu unikala. Navíc ví, že se ráda bavím s lidmi, takže nic neřešil. Honza občas pronesl poznámku, která mi měla lichotit. „Možná by sis měl pořídit nějakou bouchačku, když máš doma takovou kost," vtipkoval Honza. „Já bych se ubránila sama," reagovala jsem s úsměvem.

Vyjel po mě, když manžel nebyl doma

Myslela jsem si, že i Honza to celé bere jako srandu. Nenapadlo mě, co se mu honí v hlavě. Po pár měsících už si ke mně dovolil mnohem víc. Klidně mě před manželem objal nebo mi dal pusu na tvář. Už mi to začínalo být nepříjemné, ale nechtěla jsem kazit začínající přátelství. A tak jsem to snášela. Ovšem jen do chvíle, než mi jednoho dne Honza zaťukal na dveře.

Na nic nečekal a zatlačil mě do chodby. „Vím, že je Jirka pryč. Markéta také odjela..." funěl mi do ucha. Než jsem pochopila, co se děje, měla jsem jeho ruce pod tričkem. „Co blbneš?" odstrčila jsem ho. „Já vím, že to chceš," zašeptal a opřel mě o zeď. A mě došlo, jak si celé to naše vtipkování vysvětlil. „To teda nechci," odstrčila jsem ho.

Ještě jednou to udělá a řeknu to všem

Honza se nechtěl vzdát a znovu mě přitlačil na zeď. „Dělej," naléhal a tlačil se na mě. Já udělala chvat, který ho srazil k zemi. Kopla jsem ho tam, kam si zasloužil. „Nevím, co sis myslel, ale myslel sis to blbě. A teď vypadni, než to zavolám Jirkovi," dodala jsem a ještě jednou do něj lehce kopla špičkou nohy. Odplazil se jako had.

Od té chvíle se mu vyhýbám. Jirkovi nic říkat nechci, protože by to udělalo zle. Jen se nechci stýkat s Honzou. Už jenom to, co udělal své ženě, se mi hnusí. Jirka ho má vážně rád, takže v jeho zájmu mlčím. Pokud se ale ještě někdy o něco pokusí, už nebudu tak štědrá a řeknu to všem. Od této zkušenosti si dávám pozor, komu posílám své úsměvy.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Související články

Další články