Mirka (29): Před ostatními je přítel za skvělého tátu. Já však vím, že jako partner totálně selhává

S Petrem jsem otěhotněla v podstatě hned poté, co jsme se rozhodli, že chceme dítě. Byla jsem přesvědčená, že Petr bude báječný otec a nebála se vůbec ničeho. V těhotenství jsme se ale začali hodně hádat kvůli penězům. Musela jsem jít na rizikové a výbava pro dítě něco stála. Často se u nás bouchalo dveřmi a já pak seděla se slzami v ložnici a omlouvala se rostoucímu břichu, že tohle ten capart musí poslouchat.

Mohlo by Vás zajímat:

Nela (28): Milenec se mi po půl roce přiznal, že má manželku. Moji reakci asi nečekal

V těhotenství jsme si prožili mnoho hádek

Pamatuji si ty noci, kdy jsme se s Petrem chodili jeden druhému omlouvat. Naučila jsem se nekřičet a nehádat se. V těhotenství jsem byla šťastná, neměla jsem potřebu se přít. U Petra to však bylo jinak. Řval, křičel, urážel. Vůbec jsem ho nepoznávala. "Tohle chceš, aby se naučila naše dcera? Že se k ní takhle někdo může chovat?" říkala jsem mu. Vždy, když se vyvztekal, přišel a omluvil se. A takhle to bylo pořád dokola.

Když jsem byla v osmém měsíci, vyhodil mě u obchodního centra z auta. Křičel na mě a já si pamatuju, že jsem jen brečela a prosila ho, ať se uklidní. Už si ani nevzpomínám, co ho tak rozčílilo, nic vážného to ale nebylo. "Vystup si," řekl. Zrovna byl sníh a chodník nikde, nepřipadalo mi to jako dobrý nápad. Zakřičel to na mě ale tolikrát, že jsem opravdu šla. Hrdost mi nedovolila zůstat v autě. Pak mi pořád dokola volal a prosil mě, ať mu řeknu, kde jsem.

Já ho doma zase prosila, ať toho pro naši dceru nechá, ať je klid. A chvíli opravdu byl. Když se narodila Viktorka, byl jako vyměněný. Miloval ji, hýčkal si ji. Chodil s ní na procházky, staral se o ni, koupal ji. Nebylo nic, co by nedělal. A já byla pyšná, jak báječného otce jsem naší dceři vybrala. Myslela jsem, že vše zlé už je pryč a hádky se nevrátí. To jsem se ale mýlila.

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (27): Přítel se mnou v těhotenství přestal spát. Když jsem se ho zeptala na důvod, nestačila jsem se divit

Myslela jsem, že s dcerou to peklo doma skončí

Už dva měsíce po porodu to začalo znovu. Křik, urážky, mlácení dveřmi. "Nekřič před ní, vždyť se to dítě bojí!" upozorňovala jsem ho. "Prosím tě, ta ještě nic nevnímá," odbyl mě. Přišla jsem o mléko. Ani to pro něj nebyla ta pomyslná facka, aby se probral.

Už tolikrát jsem uvažovala, že od Petra odejdu, ale vyhrožuje mi, že mi sebere malou. "To se s tebou budu klidně soudit," říká mi. A já mám strach. Na vleklé tahanice nemám peníze a nechci sebrat dceři tátu. Bojím se však každého dalšího večera, kdy přijde domů z práce a bude křičet.

Kolikrát se mi nedaří Viktorku večer několik hodin utěšit a jen pláče. A já taky. Z toho, že vlastně nevím, kde je problém. Proč se hádáme a proč je Petr schopný křičet i před bezbranným dítětem. Jsem přesvědčená, že ona vše vnímá. Nikdy jsem nechtěla s mužem zůstávat jen kvůli dítěti, vím, že je Petr báječný táta. Ale jako partner naprosto selhává...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Halina (24): Seznámila jsem se v lese s temným mužem. Pak se stalo něco nepředstavitelného

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.