Halina (24): Seznámila jsem se v lese s temným mužem. Pak se stalo něco nepředstavitelného

To, co si teď přečtete, vám asi hlava nevezme. Nejhorší na celé situaci je fakt, že se mi to vážně stalo. Nechám prostor vaší fantazii a zkuste si sami říct, co to mohlo být. Před rokem jsem se seznámila s na oko obyčejným klukem Rudolfem. Věk upřímně nevím, podle vizáže bych tipovala, že byl stejně starý jako já.

Mohlo by Vás zajímat:

Drahoslav (70): Vzdušný vír v lese mi ukázal, co se kdysi stalo mému nejlepšímu kamarádovi

Kluk z lesa měl temnou energii

Potkali jsme se, když jsem se procházela v našem lese. Nikdy předtím jsem Rudolfa neviděla. On mi však tvrdil, že bydlí na konci našeho města. Nepodezírala jsem ho ze lži. Může se stát, že vedle někoho žijete, ale nikdy ho nepotkáte. Rudolf se na první dojem jevil jako obyčejný, i když trochu uzavřený kluk.

Byla z něj cítit prazvláštní energie, taková ta tajemná až skoro zlá, a to mě přitahovalo. Prahla jsem po dalších setkáních. Rudolf se nedokázal bavit o všedních věcech, takže nevím, čím se živil, kolik mu bylo let ani kde pracoval. Hodně se naopak zajímal o paranormální jevy. Byl schopen se o věcech mezí nebem a zemí bavit celý den.

Přišel mi tím velmi zajímavý. Navíc mu ani nešlo o nějaké nekalosti v podobě sexu na jednu noc či něco podobného. Byl velmi osobitý. Po nějakém čase, kdy jsme se pravidelně scházeli a já si myslela, že spolu chodíme, jsem si začala všímat, že se vždycky kolem nás motá bílý pes. Něco jako bílý vlčák. Nejprve jsem mu nevěnovala přílišnou pozornost. Pobíhající psů jsou tisíce.

Mohlo by Vás zajímat:

Emílie (26): Řečem o bábě, která straší v lese, jsem se smála. Dokud jsem na ni nenarazila

Od seznámení s Rudolfem jsem všude viděla bílého psa

Tento byl ale v něčem jiný. Kam jsem šla, tam jsem ho viděla. To ve mně zákonitě vzbudilo jistý druh strachu a podezření, že tu něco nehraje. Vždycky byl ale tak daleko, že jsem si na něj nemohla sáhnout či ho pohladit. Jednou, když jsem vyšla z práce, hned jsem ho viděla, jak sedí na druhá straně vozovky a dívá se na mě.

Vydala jsem se na cestu domů a letmo se otáčela, zda jde za mnou. Šel, ale po druhé straně. Sotva jsem vešla do baráku, myslela jsem si, jak jsem nad ním vyhrála. Když jsem ale dorazila k výtahu, čekalo mě překvapení. Pes seděl kousek od něj a opět na mě upřeně zíral. ,,Čípak jsi?“ sklonila jsem se k němu s myšlenkou, že ho pohladím.

Pomalu jsem natahovala ruku, ale máchla jsem do prázdna. Leknutím jsem odskočila. ,,Co to má znamenat?“ ujelo mi a zkusila jsem to znovu. Opět totéž. Skočila jsem do výtahu a doma se se strachem zamknula na sto západů.

Mohlo by Vás zajímat:

Ester (37): Na hřbitově mě sledoval tajemný muž v uniformě. Švagr mi prozradil, o koho šlo

Vmžiku zmizeli pes i Rudolf

Odpoledne jsem se měla sejít s Rudolfem na jedné vyhlídce. Dorazila jsem o pár minut později, než jsme byli domluvení. Na vrcholku menšího kopce jsem viděla mužskou postavu a psa. Když jsem přišla blíž, zažila jsem něco, co si myslím, že už se mi nikdy nestane. Rudolf se psem se na mě otočili.

Rudolf mi zlehka zamával a pes zaštěkal. Poté oba zmizeli. Ano, jen tak. Jako pára nad hrncem. Rozeběhla jsem se k nim, ale nebylo tam po nich ani stopy. Nic. Na místě jsem přešlapovala ještě asi hodinu. Myslela jsem si, že se třeba ještě objeví. Už nikdy jsem ale Rudolfa neviděla, ani toho psa. Dodnes nevím, zda byl Rudolf vůbec skutečný. Na konci města nikdo jemu podobný prý nebydlí. Nikdy se nedozvím, jak to vlastně bylo.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Františka (57): Dívka na trhu naléhala, abych si od ní vzala kámen. Proč, to jsem zjistila až doma

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.