Mirka (54): Zažila jsem chvíle strachu. Topícího se syna mi zachránil až tajemný muž, po němž se pak slehla zem

Po rozvodu jsem si zvykala na roli matky samoživitelky, nového tatínka jsem synovi Tondovi nehledala a vedla ho k samostatnosti. Chtěla jsem, aby se dokázal o sebe postarat, kdyby se mi nedej bože něco stalo. Vzhledově mi byl dost podobný, ale povahu po mně určitě nezdědil. Zatímco já se celý život držela zpátky, byla opatrná a bázlivá, on do všeho chodil po hlavě a patřil mezi odvážlivce. Právě schopnost postavit se strachu však Tondu kdysi málem stála život.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (24): V nočním parku se ke mně rychle blížily kroky. Nebýt anděla strážného, stala jsem se obětí zločinu

Syn bez váhání skočil do rozvodněné řeky

Rád plaval, takže jsme hodně chodili do bazénu a v létě vyráželi na venkovní koupaliště. Já plavat neumím, zato Tonda je vodní živel. V minulém životě musel být snad ryba nebo delfín, protože jinak si to nedovedu vysvětlit. Plave od čtyř let a miluje také potápění.

Krátce po Tondových dvanáctinách jsme spolu vyjeli k Berounce. Bylo tehdy opravdu parné léto, slunce pálilo a mezi sálajícími domy se nedalo vydržet. Kdo mohl, zalezl někam k vodě. Od vlakové zastávky jsme silou vůle dokráčeli k řece a našli si u ní pěkný plácek. Sedli jsme si na deku a Tonda samozřejmě na nic nečekal. Rychle ze sebe shodil oblečení a upaloval do vody. Byl dost velký proud a hladina po deštích vysoko, já ale věřila v jeho plavecké schopnosti, které jsem za ta léta mnohokrát prověřila.

Mohlo by Vás zajímat:

Diana (45): Chtěla jsem si odpočinout na samotě u rybníka. Každou noc mě ale budilo volání o pomoc

Proud syna odnášel pryč, pak se odněkud zjevil zachránce

Tonda blbnul ve vodě a mě přepadla únava. Lehla jsem si do stínu a vypadalo to, že tam snad usnu, když mě najednou probralo z letargie Tondovo volání o pomoc. Dostal se na hloubku a proud ho odnášel pořád dál. Mně v tu chvíli ztuhla krev v žilách. Popadla jsem dlouhý klacek a chvátala k vodě. Vůbec jsem tehdy nemyslela na to, že z ní mám strach. Bylo mi všechno jedno, hlavně ať zachráním syna. Za jakoukoliv cenu.

Toníkovi se podařilo aspoň trochu přiblížit ke břehu, chytil se nějaké větve a zuby nehty se jí držel. Já však k němu přes hustou vegetaci nemohla proniknout. Propadala jsem panice a Tondovi ubývaly síly. V kritickém okamžiku se však zjevil náš anděl strážný. Zničehonic odněkud vyběhl muž ve středním věku, který neváhal ani vteřinu. Skočil do vody, vzal Tondu na záda a doplaval s ním ke břehu.

Syn byl pořádně vyděšený, celý se třásl, ale byl v pořádku. Našemu spasiteli jsem se vrhla kolem krku a vlepila mu pusu na tvář. Byl to modrooký blonďák, kterému mohlo být tak pětatřicet. Chtěla se mu nějak odměnit, on však vše tvrdošíjně odmítal. „Tohle by udělal každý,“ mávl rukou. Nabídla jsem mu, že ho s Tondou pozveme na dobré jídlo a pití, jenže on zůstal neoblomný. Říkal, ať si peníze necháme a zbytečně neutrácíme. Byl strašně rád, že je Tonda živý a zdravý. Měl prý předtuchu, že dneska bude někdo potřebovat jeho pomoc, a jeho podezření se naplnilo.

Mohlo by Vás zajímat:

Iveta (64): Během bouřky u nás někdo zazvonil. Musel to být anděl strážný, protože nám zachránil život

Dodnes se mi nepovedlo zjistit zachráncovu totožnost

Pak se náhle rozloučil. Někam spěchal, takže jsme si sotva stačili podat ruku. Od té doby jsem ho už nikdy neviděla. Snažila jsem se našeho zachránce vypátrat, psala výzvy, aby se mi přihlásil, vyptávala se na něj lidí ve vsi, ale marně. Jak záhadně se tam tenkrát zjevil, tak záhadně se i vypařil.

Tondovi je dnes třicet, má manželku a krásnou dcerku, přesto oba na statečného zachránce i po letech vzpomínáme. Pomohl nám tehdy anděl strážný?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Dagmar (34): Cestou na dovolenou nad námi někdo držel ochrannou ruku. Myslím si, že to byl anděl strážný

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.