Naďa (35): Vzala jsem si chorobného sukničkáře. Chtěla bych od něj odejít, ale má mě v hrsti

Naďa (35): Vzala jsem si chorobného sukničkáře. Chtěla bych od něj odejít, ale má mě v hrsti
Zdroj: Freepik

Naďa vždy tvrdila, že by nevěru svému muži nikdy netolerovala. Netušila však, jak záhy bude se svými slovy konfrontována. Najednou pochopila, že není tak jednoduché odejít. Ani od notorického nevěrníka.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 16. 05. 2021 13:00

Když jsem před lety řešila s kamarádkou nad sklenou vína nevěru, měla jsem jasno. ,,Mě kdyby někdo podvedl, okamžitě bych ho vyhodila. Nevěra se neodpouští,“ hlásala jsem hrdě.

Manžel mi záhy zahnul

Kamarádka měla doma záletníka. Věděla to a stejně mu to tolerovala. Já si ťukala na čelo, proč prostě neodejde. Ona se hájila tím, že to není tak jednoduché. Měla můj obdiv, protože já bych takového chlapa hnala bičem. Já v té době začínala vztah s Richardem (40). Byl to chytrý a zabezpečený muž, který se uměl otáčet.

Ze začátku jsme k sobě dojížděli. Dělilo nás zhruba dvě stě kilometrů. Mně to nevadilo, protože jsem do něj byla zamilovaná. Po čase mě prosil, abych se za ním přestěhovala. Nechtěla jsem opouštět rodné město, ale nakonec jsem souhlasila. První tři roky našeho vztahu byly úžasné.

Na Richardovu první nevěru jsem přišla, když jsem byla v šestém měsíci těhotenství. Našla jsem mu v kalhotách kondomy a nějaké psaníčko. Spolkla jsem pocit ponížení a zklamání. Už tak se mnou hormony dost mlátily, takže jsem se rozhodla mlčet. Naivně jsem si pro to našla rozumné vysvětlení a jelo se dál. Navíc už jsme měli hypotéku na dům a čekalo nás stěhování do nového.

Vůbec se za nevěru nestyděl

Postupně jsem to pustila z hlavy a dělala, že nic nevím. Po porodu jsem měla co dělat s péčí o malého Adámka. Neuniklo mi sice, že se Richard vrací domů čím dál později, ale tvrdil, že ho povýšili a s tím je spojeno více práce. Opět jsem mu uvěřila. Já se sžívala s rolí matky uplakaného miminka, které mě nenechalo chvíli vydechnout.

Na péči o sebe jsem neměla čas a vlastně ani chuť. Kila po porodu mi zůstala, celé dny jsem trávila v teplákách. Uznávám, že se mnou ani nebyla moc sranda. Péče o miminko byla náročná a zcela mě semlela. Richard mi dokonce i nabízel uklízečku, abych na sebe měla víc času. To jsem odmítla, přišlo by mi to potupné.

Na další nevěru jsem mu přišla, když bylo Adámkovi něco přes rok a půl. Jenže už jsem nechtěla mlčet. Udeřila jsem na něj, že to vím. Jeho reakce mě šokovala: ,,Vždyť se na sebe podívej. Už s tebou nic není. Já sex potřebuji. City v tom nejsou, tak se nemusíš bát.“ Hodila jsem po něm talíř. ,,Nemusím se bát? Posloucháš se vůbec?“ ječela jsem.

Chci odejít, ale nemůžu

Začala jsem ho nesnášet. Tím, že jsem přiznala barvu, že o jeho nevěře vím, jsem mu vlastně pomohla. Už ji nemusel tajit. Klidně mi řekl, kam jde a kdy se vrátí. Nejhorší na tom bylo, že nešlo o jednu milenku, ale rovnou o desítky. Nemohla jsem to tak nechat. Chtěla jsem to řešit. ,,Co s tím budeme dělat? Takhle se přeci žít nedá,“ zeptala jsem se ho.

,,Já s tím nic dělat nebudu. Mně to takhle vyhovuje. Mám ženu, dítě, barák a na sex si chodím jinam,“ řekl suše. Ocitla jsem se v pasti. Nejraději bych odešla. Má to ale háček. Se svým vzděláním a praxí, kterou vlastně nemám, nenajdu práci podle svých představ. Uživit malé dítě a k tomu platit bydlení, to prostě nezvládnu. Znám svoje limity. A tak žiji s někým, koho nesnáším, jen kvůli penězům.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články