Zdena (38): Několikrát do měsíce jsme na rozvod, ten mi ale manžel zakázal. Prý bych toho litovala

Ivoše jsem si brala z lásky a asi jako každá nevěsta jsem si myslela, že spolu budeme žít šťastně až do smrti. Teď si ale několikrát do měsíce přeji jediné. Rozvod!

Mohlo by Vás zajímat:

Zora (35): Ze zoufalství jsem provedla šílenou věc, abych neztratila manžela. Poradila mi to kamarádka

Neznám pár, který by se nehádal

Problémy jsme měli už dřív, ale nebylo to ještě tak hrozné. Pár hádek, menší nesrovnalosti, které nebyly nijak významné. Chlácholila jsem se tím, že to takhle chodí všude. Máme spolu dvě dcery (8 a 4 let) a nejdůležitější pro mě bylo, aby měly oba rodiče.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (32): Konečně jsem manželovi odpustila a dovolila jsem mu se mnou spát. Bohužel mě opět zklamal

Obrovská hádka vznikne i z maličkosti

Bohužel po deseti letech manželství jsme jako cizí, možná hůř. Cizí lidé se ke mně totiž nechovají tak, jako on. Dříve jsem držela jazyk za zuby, nechtěla jsem, aby nás slyšely holky, a posílala jsem ho pryč. Teď už se to ale nedá a my na sebe řveme neustále.

Je to k pláči, protože taková hádka vznikne třeba jen kvůli hrníčku na stole. „To ho nemůžeš dát aspoň do dřezu?“ křičel na mě jednou Ivoš. Bylo to absurdní, protože jsem se zrovna vrátila od doktora a rychle připravovala oběd. Do toho jsem po telefonu vyřizovala práci a ještě po mně něco chtěla dcera. „Jak aspoň? Přijde ti, že se tu snad válím?“ bránila jsem se.

Začala taková hádka, kterou by mi nikdo nevěřil. Od hrníčku se Ivoš přesunul k penězům, výchově, k mé matce a nenechal nit suchou ani na mém vzhledu.

Mohlo by Vás zajímat:

Bára (32): Manžel nařídil kamarádovi, aby mě kontroloval, když není doma. Tak jsem toho využila

Nedokážu takhle žít

Nejhorší je, že časem začal být i sprostý a tituluje mě strašnými nadávkami. Už jsem toho měla minule dost, a tak jsem mu řekla, že se chci rozvést. „Klidně zítra!“ křičel zpátky Ivoš. Třásla jsem se, ale byla jsem odhodlaná do toho jít.

Ivoš se ale se mnou o tom odmítal druhý den bavit, další den byl jako sluníčko a omluvil se. Jenže následující týden jsme byli opět na rozvod. Buď křičím já, že se chci rozvést, nebo on. Nepřijde mi to normální, takhle určitě lidé nežijí. Minule už jsem byla v koncích, Ivoš řval na celý dům: „Tak se na mě vyse*! Táhni třeba k čertu!“ a já mu na to konto dala na stůl žádost o rozvod, kterou jsem si připravila. On ji přede mnou roztrhl a z očí mu šlehaly blesky.

Hrozil mi prstem, že jestli se s ním rozvedu, tak uvidím, jaké peklo mi nachystá. O pár dní později byl zase hodný, ale týden na to mu zase ruply nervy. Pořád dokola to samé. Je to vyčerpávající a já to dlouho nevydržím, jenže on mi vyhrožuje, že toho budu litovat.

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (66): Až v důchodu mi došlo, co je manžel zač. Mám jedno přání, ale děti s tím nesouhlasí

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.