Natálie (47): Dcera není manželovo biologické dítě. Dodnes o tom nemá ani tušení, ale já se pořád trápím

Natálie (47): Dcera není manželovo biologické dítě. Dodnes o tom nemá ani tušení, ale já se pořád trápím
Zdroj: Freepik

Natálii se po letech neúspěšného snažení podařilo otěhotnět. Otcem dítěte ale nebyl její manžel. Rozhodla se to tenkrát zatajit. Jenže ani po deseti letech ji nepřestalo trápit černé svědomí.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 11. 04. 2023 07:00

S Matoušem (50) jsme se o dítě snažili dlouhých sedm let, zkusili jsme všechny dostupné možnosti. Nakonec jsem odjela do lázní a vrátila se s překvapením... Svoje tajemství jsem uzamkla do „třinácté komnaty“, ale často mě budí noční můry.

Kvůli dítěti jsem byla schopna upsat se třeba i ďáblu

Kdo nezažil, tak neví, jak je náročné dlouhé roky neúspěšně čekat na početí potomka. S Matoušem jsme už pomalu ani nedoufali. Pak jsem odjela do lázní, abych si vyčistila hlavu a podstoupila procedury podporující plodnost. Poznala jsem tam někoho, kdo mi pomohl zapomenout na všechny starosti.

Součástí léčby byly masáže, které prováděl fešný masér. Potkávali jsme se v areálu lázní stále častěji a spřátelili jsme se víc, než jsem čekala. Bylo hezké zaflirtovat si s někým, kdo neznal můj tehdejší frustrující život.

Trochu jsem se odvázala a dala všemu volný průběh. Z pobytu v lázních se stala moje první a snad i poslední milostná aférka. V tu chvíli jsem se cítila jako znovuzrozená. Vášeň mi už opravdu chyběla! Z nechtěného těhotenství jsem obavy neměla, můj gynekolog tvrdil, že nemám šanci počít přirozenou cestou.

Otěhotněla jsem s někým jiným

Buď se můj gynekolog spletl, nebo si se mnou pěkně pohrál osud. Domů jsem se vracela těhotná, což jsem zjistila po dvou týdnech. Bylo mi jasné, kdo je otcem, ale radost z pozitivního testu mi to nekazilo. Počkala jsem nějakou dobu, pak jsem Matoušovi oznámila tu šťastnou novinu.

Když velebil sílu lázní, bylo mi trochu stydno. Sama sobě jsem si ale slíbila, že o tom nikdy nikomu nepovím. Řekla bych, že moje moudrá babička vše poznala. Když mě viděla, mrkla na mě a pak vyprávěla příběh svojí sestry. Tehdy prý na vesnici bylo celkem běžné zajít do sousedství, když se dlouho nepoštěstilo.

Babi, to zní hrozně,“ namítla jsem zděšeně. Přeci jen jsem nic neprovedla vyloženě schválně! „Věř tomu, že takových děcek běhá po světě víc, než si myslíš,“ dodala babička.

Zřejmě nikdy nebudu mít klid v duši

Když se Karolínka narodila, nepochybovala jsem o svém správném rozhodnutí. Matouš je skvělým otcem a tvoříme spokojenou malou rodinu. Velkou výhodou je i to, že je mi dcera velmi podobná a všichni jsme doma blond.

Jsou dny, kdy si na své tajemství ani nevzpomenu, ale těch je skutečně pomálu. Mnohem častěji mě přepadá strach, že pravda vyjde najevo a všichni budou zdrceni. A nejvíc Karolínka. Občas, když manžela s dcerou pozoruji, hledám mezi nimi podobu a sama sobě nalhávám, že tam nějaká je...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou

Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou

Související články

Další články