Ondřej (26): Dohromady nás svedl stejný koníček, záhy se ale ukázalo, že takový vztah nemůže fungovat

Když jsme se s Markétou (25) seznámili, hned nás spojila jedna věc. Oba jsme velmi rádi pařili na herní konzole. U chlapů jsem na to zvyklý. U dívky nikoliv, takže jsem to ze začátku považoval za benefit. Jak ale ukázal čas, bylo nám to spíše na obtíž.

Mohlo by Vás zajímat:

Vojta (31): Přítelkyně je téměř dokonalá, jen mi leze na nervy její záliba v ezoterice

Našel jsem si holku se stejným koníčkem

Když jsem v patnácti dostal svou první herní konzolu, propařil jsem na ní den a noc. Dnes se ten model snad už ani neprodává, ale tehdy to bylo terno. Jakmile jsem začal vydělávat, pořídil jsem si vždy nejnovější model. Dobrovolně se přiznávám, že jsem na hraní svým způsobem závislý. Byly doby, kdy jsem hrál denně.

Umím se ale bavit i normálně. Chodím s klukama na pivo a jako každému chlapovi se mi líbí ženy. Pár vztahů už mám za sebou. Všechny měly jedno společné - každé mé bývalé přítelkyni vadila konzole. Ze začátku dělaly, že ne a je to v pohodě. Až když zjistily, kolik hodin u hraní prosedím, začaly mi jít po krku.

Nikdy jsem neustoupil a hrál dál. Poměrně dost vztahů mi kvůli tomu ztroskotalo. S Markétou to ale bylo jiné. Seznámili jsme se na srazu hráčů jedné online hry. Mezi padesáti muži byly asi tři ženy a Markéta byla jednou z nich. Dali jsme se do řeči celkem spontánně. Strašně se mi líbilo její nadšení pro hraní.

Mohlo by Vás zajímat:

Lukáš (28): Přítelkyně přišla s nápadem, jak k sobě znovu najít cestu. Vůbec se mi to nelíbí

Přítelkyně je závislá na herní konzole

Sympatie byly oboustranné a došlo na randění. Jenže trochu jinak, než to bývá zvykem. Sešli jsme se u jednoho z nás doma a pařili. Koupili jsme si k tomu dobré jídlo, alkohol a hráli klidně celou noc. Prvních pár měsíců to bylo celkem fajn. Já si užíval to, že mám holku, a ještě s bonusem, že miluje hraní.

Jen jsem po čase zatoužil po něčem víc. Jít se projít, nebo skočit do kina. Jenže to s Markétou moc nešlo. Když jsem ji pozval do kina, odbyla mě se slovy, že nejdřív musí dohrát. Nechala mě čekat hodiny, a pak stejně nešla, protože ji pálily oči. Snažil jsem se to brát s humorem, protože vím, jak je těžké odtrhnout se od hraní.

Markéta to ale měla hozené fakt divně. Když jsem ji chtěl například po práci překvapit a vytáhnout na zmrzlinu, skoro mě sprdla. „Já teď nemůžu. Od pěti hraju, musím tam být," řekla a nechala mě klidně stát na ulici. Večer volala a omlouvala se. Jenže záhy mě tahala ke konzole, abychom dali něco online. Došlo mi, že je ještě víc závislá než já.

Mohlo by Vás zajímat:

Milan (30): Přítelkyně mi pořídila věc, kterou jsem si moc přál. Jenže teď ji nesmím používat

Díky Markétě jsem dostal lekci

Narovinu jsem Markétě řekl, že ji mám rád, ale s hraním to přehání. Jako typický závislák to neuznala a vztah ukončila. Je mi to trochu líto, protože kdyby měla kousek zdravého rozumu, mohlo nám to fungovat. Měl bych rád doma holku, které konzole nevadí, ale tohle byl extrém. Nicméně i díky vztahu s Markétou jsem dostal lekci.

Mám teď novou přítelkyni Helenu. Hraji jenom ve dnech, kdy nejsme spolu. Jakmile je u mě, konzole je vypnutá a já si užívám její přítomnost. Když si občas na Markétu vzpomenu, musím se pousmát. Ta holka netuší, jakou službu mi prokázala. Zbavila mě závislosti na hraní a já mám konečně stabilní vztah.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Doubravka (30): Manžel je závislý na videohrách. Úplně ignoruje naše děti a mě má jen na to jedno

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.