Pepa (41): Dal jsem si předsevzetí, že budu ženě věrný, ale nevydržel jsem to ani týden

Nikdy jsem neměl paralelní vztah, kde by byly city. Vždy šlo jen o zábavu a manželku jsem podvedl třeba jednou za čtvrt roku. Častěji opravdu ne.

Mohlo by Vás zajímat:

Laďka (29): Manžel se smál, že nemám kuráž mu jednu vrazit. Když jsem to udělala, opustil mě

Manželku mám rád

V manželství jsem spokojený, jen tu a tam se potřebuji pobavit i jinde. Domnívám se, a hlavně doufám, že o tom Helena neví. Jsem si jistý, že by mi to určitě řekla, takovou věc by si pro sebe nenechala.

Mohlo by Vás zajímat:

Jiřina (34): Ležím doma s covidem a manžel na mě řve, že jsem mu tím zničila život

Měl jsem strach

Ke konci roku se ale ve mně pohnulo svědomí. Vyspal jsem se totiž s jednou starou známou a pár dní na to i s Helenou. Té ale za pár dní nebylo dobře, stěžovala si, že ji všechno bolí a já se vyděsil, jestli jsem ji nenakazil. V práci si držíme s kolegy odstup, ale s tou známou to jaksi nešlo, že ano. Psal jsem jí, jak jí je, jestli se necítí nemocná. Opravdu jsem se lekl, abych jí třeba nějak nepředal koronavir. Ale ona psala, že je v pohodě, a Helena byla za dva dny fit. Ulevilo se mi, ale uvědomil jsem si, že takto riskovat už nechci.

Když jsme stáli o půlnoci na Silvestra s Helenou na balkóně a připíjeli jsme si, díval jsem se na ni a v duchu jsem si dal předsevzetí. „Přísahám, že ti budu věrný,“ řekl jsem sám sobě a díval se na ni. Vážně jsem věřil tomu, že to nebude problém. Žádná bokovka mě nikdy nekontaktovala, všechno bylo vždy z mojí iniciativy. Bohužel se mi stala jistá věc.

Mohlo by Vás zajímat:

Jiří (29): Šéfová po mně vyjíždí a dělá mi neslušné návrhy. Když zavřu oči, není to tak zlé

Jsem na sebe naštvaný

Pátého ledna jsem seděl v práci a najednou mi došlo, že má Helena druhý den, na Tři krále, narozeniny. Úplně se mi to vykouřilo z hlavy a já začal panikařit, že nestihnu nic koupit. „Všechno zavřené, kytky Helena nechce, bonboniéra je trapná, přes internet to nestihne přijít,“ stěžoval jsem si v práci a nadával jsem, jaký jsem vůl. Kolegyňka mě slyšela a vymýšlela se mnou, co by se dalo pořídit. „Nejlepší dárek je ten z lásky vyrobený,“ řekla a dodala, že kdybych jí sám upekl dort, tak bych ji určitě překvapil. Což byla pravda, to by Helena určitě nečekala.

Tak jsem koukal na recepty na internetu a Maruška řekla, že má něco mnohem lepšího – ručně psané recepty její babičky. Dohodli jsme se, že ji po práci odvezu, ona mi to dá. Já si vezmu druhý den volno a udělám to. Jenže když jsme byli u ní a vybírali, co bych zvládl upéct, jak u mě byla blízko, přestal jsem racionálně uvažovat a pomilovali jsme se na stole.

Strašně mě to štve, i když to bylo pěkné, ale zlobím se, že nemám silnou vůli. Recepty jsem tam nechal a udělal jsem jí velký balíček z drogerie. Možná kdyby mě to napadlo dřív, nemuselo se to stát.

Mohlo by Vás zajímat:

Karel (34): Za milenkou běhám několik kilometrů tam a zpět. V zimě to je nejhorší

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.