René (55): Sestra dostala do vínku schopnost, které se lidé děsí. Už se začínám bát i já

René (55): Sestra dostala do vínku schopnost, které se lidé děsí. Už se začínám bát i já
Zdroj: Freepik

Reného o rok mladší sestra byla vždycky zvláštní - uzavřená a ve společnosti neoblíbená. Rozhodla se proto pomáhat lidem podobného ražení. Renému ale přišlo divné, že kdo s ní vedl rozhovor, za pár dní zemřel. A začal se bát.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 06. 05. 2021 15:00

Moje sestra Karin (54) je mým pravým opakem. Zatímco v mé přítomnosti se lidé baví, z ní mají podvědomý strach. Společně s ní totiž vždycky přichází temnota a strach.

Rozhodla se svou jinakost využít

Je hloupé o sobě takto mluvit, ale jsem mezi lidmi oblíbený. Jsem veselý a plný optimismu. Karin byla vždycky jiná. Jako by svůj mysl života nalezla v temnotě. Usmát se jsem ji viděl skutečně jen párkrát. Jakmile někam přišla, osazenstvo ztichlo a nejraději by se někam schovalo. Lidé ji neměli rádi. Působila smutně a útrpně.

Já to tak nikdy nevnímal, byla to prostě moje sestra. Nedělala to se zlým úmyslem. Nemohla za to. Byla zkrátka taková. Musela se s tím naučit žít. Jak se říká, vyhrát můžete i se špatnými kartami. Musíte jen umět využít toho, co máte nebo umíte. A to přesně Karin udělala. Místo toho, aby doma brečela nad tím, že ji nikdo nemá rád, rozhodla se své jinakosti využít.

Začala navštěvovat lidi, které trápil podobný problém jako ji. V tom nejhorším případě šlo o lidi, které společnost vyvrhla. Přicházela i za staršími lidmi. Pomáhala jim překonat přechod na druhou stranu. Ukázalo se totiž, je v tom je poměrně dobrá.

Pomáhá lidem přejít na druhou stranu

Dokázala si s takovými lidmi povídat celé hodiny. Vyprávěla jim o svém životě a smutku, který si s sebou nese. Někteří si jí dokonce začali vážit. Pomáhat smutným duším Karin bavilo. Jako by našla způsob, jak být přece jen šťastná. Lidé se jí svěřovali a nakonec odcházeli na onen svět s úsměvem na tváři.

I zde ale platí, že mince má dvě strany. Společně s chválou šly i pomluvy. Mezi lidmi se začalo šuškat, že koho Karin navštíví, ten za pár dní zemře. A tak se jí někteří lidé začali stranit. Karin za nimi ale i tak přišla. Musela. Cítila, že je to její poslání.

Jak čas plynul, Karin začala na tohle téma přemýšlet víc a víc. Už se tolik netrápila. Naučila se vražedné pohledy některých lidí ignorovat. Ty děkovné jí naopak dávaly sílu. Já sám nevěděl, čemu věřit. Bylo pravdou, že u koho Karin byla, o tom jsem se za pár dní dozvěděl, že zemřel.

Dostal jsem o sebe strach

Něco na tom tedy muselo být. Karin se dostala do okruhu mých kamarádů. Když zemřel první, který kdysi překonal rakovinu, zalekl jsem. Jel jsem sestru požádat, aby z toho svého léčení mé přátelé vynechala. Snažila se mi vysvětlit, že je to nevyhnutelné. Několikrát jsem ji žádal, aby s nimi vůbec nemluvila, že vím, co to pro ně bude znamenat.

Bohužel mě nevyslyšela. Můj okruh přátel prořídl. Dostal jsem strach. Napadalo mě vše možné. Ona je čarodějka? Nebo snad smrtka? Bál jsem se toho, co se stane, když za kamarády přijde. Když už po rozhovoru s ní zemřel třetí známý, rozhodl jsem se, že s Karin zpřetrhám vztahy.

Dostal jsem totiž strach i o sebe. Poslal jsem jí dopis, kde jsem jí za vše poděkoval a prosil, aby mě nechala být. Bojím se dne, kdy si přijde i pro mě.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články