Smutný osud malého Pygmeje: Otu Bengu vystavovali v zoo, raději si vzal život

Ota Benga se svým "přítelem" v zoologické zahradě v Bronxu. Její ředitel dostal šílený nápad zavřít Otu do klece s opicemi
Zdroj: Wikimedia Commons, Public domain
Ota Benga v roce 1904 – v té době se ještě domníval, že jej v Americe čeká dobrý život.Ota Benga ještě spolu se svými africkými přáteli na výstavě, kde představovali podřadné lidi a měli ukazovat vývoj lidstva.Na výstavě pygmejové předváděli, za velkého zájmu veřejnosti, i svoje kmenové tance.Pozornost poutaly hlavně Bengovy zuby, které měl rituálně zbroušené do špičky. Později si je nechal upravit do běžného tvaru, aby lépe zapadl do společnosti+ 1 fotka+ 2 fotky

Ota Benga byl nešťastný člověk, kterému osud místo klidného života na březích konžské řeky Kasai určil místo v zoologické zahradě v Bronxu. Nikoliv ale jako ošetřovateli tamních zvířat, ale jako exponátu. Zavřeli ho do klece k opicím a ukazovali jako podřadný lidský druh…

Zdeňka Nezbedová
Zdeňka Nezbedová 13. 04. 2021 11:00

Ota Benga byl pygmej z kmene Mbuti, tedy lidí malého vzrůstu žijících v rovníkové části Konga. Jednou jeho vesnici napadly belgické milice, jež neměly s nikým slitování. Když se Ota vrátil domů, nalezl svoji ženu i děti zmasakrované. Tím ale jeho neštěstí neskončilo. Netrvalo to dlouho a byl zajat obchodníky s otroky...

Neuvěřitelná výstava

Právě v té době se totiž v Americe připravovala z dnešního pohledu šílená výstava dokumentující evoluci. Expozice měla vystavět pomyslný pomník modernímu člověku té doby, nehledě na ponížení těch, kteří vypadali a žili jinak než praví Američané. A tak organizátoři vyslali cestovatele Samuela Vernera do Afriky, aby jim přivezl pravé a nefalšované pygmeje, jejichž zaostalost by mohli předvádět.

„Zachráněný“ domorodec

Verner koupil Bengu v roce 1904 na trhu s otroky a s historkou, jak jej zachránil před kanibaly, ho spolu s dalšími domorodci přivezl do Saint Louis v Missouri. Okamžitě se stali hlavní atrakcí, za fotografie s nimi se platilo po pěti centech. Ota Benga byl ale ze všech nejoblíbenější, lidé obdivovali hlavně jeho rituálně zbroušené zuby – nic podobného doposud neměli možnost vidět. Pro Bengu takový život nebyl žádný med, ale to pravé utrpení mělo teprve přijít.

Hledání domova

Domorodci dostali po výstavě možnost vrátit se domů, ale Ota Benga se rozhodl zůstat s Vernerem. Navštívili společně Afriku, jenže Benga se tam necítil dobře a nakonec se rozhodl vrátit do Ameriky. Jeho „domovem” se na čas stalo Americké přírodovědné muzeum v New Yorku, ale nešlo o příliš úspěšné období. Znovu byl představován jako divoch, ponižován, a i když se směl oblékat jako ostatní lidé ve městě, velké ohledy na něj nikdo nebral. Verner mu sice brzy našel nové působiště, ale nešťastný Benga snad nemohl dopadnout hůř.

Nešťastná cesta do zoo

Ředitel muzea Vernerovi navrhl, aby odvezl Otu Bengu do zoologické zahrady v Bronxu. Věřil, že tam najde nové uplatnění a šťastnější život. Mohlo by to tak zpočátku i vypadat. Ota dostal práci jako ošetřovatel zvířat, ale ředitel zahrady si brzy všiml, že pygmej budí víc pozornosti než zvířata. A rozhodl se k šílenému kroku – ze samotného člověka udělal exponát. Benga se sice směl pohybovat po zahradě, ale za „práci” mu už nikdo neplatil. Mohl být rád, že dostal najíst a měl se kde vyspat. Přitom jeho přítomnost lákala davy lidí. Začali ho však brát jako dalšího vystavovaného tvora, jako zvíře.

Přátelství mu štěstí nepřineslo

Časem si Ota v zoologické zahradě přece jen našel přítele. Stal se jím orangutan Dohong, s nímž bylo možné i částečně komunikovat. Chodil za ním do výběhu, a tím začal další etapa pygmejova ponižování. Za pár týdnů už na něj vedení zahrady začalo tlačit, aby se do výběhu k opicím prakticky nastěhoval. Propojení těchto zvířat a „podřadného” člověka jim patrně přišlo jako geniální nápad. A tak lidé, kteří po 8. září 1906 přišli do zoo v Bronxu, mohli Bengu už vidět v kleci.

Smrt Oty Bengy

Okamžitě se objevily hlasy, kterým se takový nápad líbil, ale naštěstí zde byly i ty opačné. A tak se už před koncem roku Ota dostal do péče reverenda Jamese M. Gordona a zdálo se, že se k němu může společnost začít chovat jako k člověku. Přestěhoval se do Virginie, začal se oblékat jako ostatní, a aby méně vynikal, nechal si upravit zuby do běžné podoby. Získal dokonce alespoň základní vzdělání a později i práci v továrně. Přesto znovu zatoužil po rodné Africe. Jenže přišla první světová válka, lodě přestaly přepravovat civilisty a Benga ztratil veškerou naději i chuť do života.

Bylo mu kolem třiatřiceti let, když se rozhodl, že jeho život nemá smysl. Půjčil si pistoli, zapálil slavnostní pygmejský oheň, odlámal přilepené zuby a 20. března 1916 se střelil do srdce. Skončil ale svůj život opravdu z vlastní vůle, nebo ho k tomu dohnala společnost?

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Ota Benga

The New York Times: The Scandal at the Zoo

Abc13news: Man caged in NYC zoo to receive historical marker in Lynchburg

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články