Rupert (37): Syn mi tvrdil, že v jeho pokoji straší. Jednou jsem se podíval pod postel a nestačil se divit

Rupert (37): Syn mi tvrdil, že v jeho pokoji straší. Jednou jsem se podíval pod postel a nestačil se divit
Zdroj: Unsplash

Rupert se po rozvodu musel postarat o syna. Neměl to vůbec jednoduché. Kuba zničehonic odmítal spát ve svém pokojíku. Děsila ho tma, a dokonce tvrdil, že tam v noci vídá kluka, který vypadá jako on.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 15. 07. 2021 15:00

Od chvíle, kdy jsme šli s Hankou od sebe, se náš syn hodně změnil. Najednou začal být ustrašený. Bál se tmy a nechtěl usínat sám. Musím říct, že mi z toho šla hlava kolem.

Syn tvrdil, že v jeho pokoji straší

Měl jsem Jakuba (9) převážně ve své péči. Hanka si ho brala velmi nepravidelně. Ona se totiž našla v jedné sektě. O bližší informace jsem se raději nezajímal. Jen bylo jasné, že to nemá na Hanku dobrý vliv. Její způsob života se změnil. A ona také. Už to nebyla ta usměvavá holčina, kterou jsem si kdysi bral.

Mluvila v tajemných modlitbách a šel z ní strach, takže jsem byl rád, že se o Kubu starám já. Ten se ale záhy také začal chovat neobvykle. Od jeho šesti let nebyl problém, aby spal sám v pokoji. Teď jako když utne. Brečel v posteli každý večer. Musel usínat za světla a já nesměl z pokoje odejít dřív, než tvrdě spal.

Měl jsem pocit, jako bych uspával dvouleté dítě. Tvrdil, že ho v pokoji straší nějaký kluk. Ten chlapec podle syna vypadal stejně jako on. Údajně se mu schovával pod postelí, takže jsem každý večer musel projít celý pokoj a skříně. Bez toho odmítal spát. Doufal jsem, že je to jen nějaká porozvodová krize.

Probral mě synův křik

Jenže bylo to čím dál horší. I když jsem počkal, až usne, začal se budit v noci. Navíc s urputným pláčem, že se ho dotyčný kluk snaží zabít. Nedokázal jsem najít způsob, jak z toho ven. Když už to trvalo rok, rozhodl jsem se, že vyhledám odbornou pomoc. Nerad bych něco zanedbal.

V den desátých narozenin šel Kuba spát bez řečí. Jako by roční trápení nikdy neexistovalo. Já si nalil whisky a usedl po dlouhé době k televizi. Před odchodem na kutě jsem šel zkontrolovat syna. ,,Snad už bude klid,“ zašeptal jsem a zavřel dveře. Dolehl jsem do postele a těšil se do říše snů. Tak daleko jsem se ale nedostal. Záhy mě probral synův křik.

Dveře jeho pokoje byly zamčené. Propadl jsem zoufalství, protože za nimi se něco dělo. Někdo nebo něco ubližovalo mému synovi. Dveře jsem vší silou vyrazil. Syn ležel s prazvláštním úsměvem na posteli. Zcela mě to vykolejilo. ,,Co tady blbneš? Proč jsi byl zamčený?“ zařval jsem na něj.

Dodnes nemám ponětí, o co šlo

Jak jsem stál těsně u postele, něco mě zatahalo za nohu. Sklonil jsem se, abych dobře viděl pod postel. Tam jsem spatřil svého skutečného a na smrt vyděšeného Kubu. ,,Tati, ten kluk leží v mojí posteli. Chce mě zabít,“ brečel. Vytáhl jsem ho a vzal do náručí. Znovu jsem pohlédl na postel, ale nikdo už tam nebyl.

Já ale moc dobře vím, co jsem viděl. To samé, co syna rok děsilo. Dodnes si to neumím vysvětlit. Tu noc jsme spali spolu v ložnici. Zamknutí a vyděšení k smrti. Druhý den jsem sehnal jiné bydlení a okamžitě jsme se odstěhovali. Od té doby se už chlapec neukázal. Snažil jsem se pátrat, co to mohlo být. Nikdo mi ale na to nedokázal odpovědět. Já se každopádně poučil, příště musím synovi více věřit.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články