Facebook
Instagram
Stáňa se nám přiznala, že zažívá něco, o čem už ani nepřemýšlela. Manžel jí umřel před deseti lety a ona od té doby byla sama. Nedávno ale potkala jednoho muže a rozhodla se chytit šanci za pačesy.
Můj milovaný manžel Josef umřel před deseti lety, týden před mými narozeninami. Chtěli jsme tehdy jet na společnou dovolenou, plánovali jsme ještě spoustu zážitků. Bohužel měl nehodu a mě jeho smrt zdrtila.
Těžké časy
Dcera se synem mi byli nablízku a já se snažila brzy postavit na nohy, ale bylo to těžké. Zůstat v našem domě sama bylo nepříjemné. Byla jsem na něj zvyklá a kolikrát jsem se přistihla, že dlouho po jeho smrti vařím pro dva a volám na něj z kuchyně.
Samota byla zlá
Děti dům nechtěly, tak jsem ho prodala a našla si malý byteček. Pořídila jsem si pejska, a to byl skvělý parťák, jenže mě po sedmi letech také opustil. Největší radost mi přinášela vnoučata a práce na zahrádce. Přesto byly večery, kdy mi bylo smutno. Třeba když jsem si chtěla jen popovídat nebo se o někoho opřít a společně sledovat zajímavý dokument, to jsme měli s Pepou rádi.
A pak jsem na procházce poznala Mariána. Měl na vodítku pejska, který byl podobný tomu mému, a já se hned přikrčila, že si ho pohladím. Dali jsme se do řeči. Nakonec mi řekl, abych se šla projít s nimi.
Každý den žiji naplno
O pár dnů později jsem ho potkala na stejném místě a naše debata byla poněkud důvěrnější. Povídala jsem mu o pejskovi a o Pepovi a dětech a on na oplátku mluvil o sobě. Nakonec jsem ho pozvala na návštěvu a sblížili jsme se. Brala jsem ho jako milého přítele, a když mě chtěl po nějaké době na rozloučenou políbit na tvář, řekla jsem si, proč ne.
Marián je o dva roky mladší, máme se rádi a jeho pejsek mě zbožňuje. Nechtěla jsem to nikomu přiznat, ale později jsem to dětem řekla. Uvědomila jsem si, že čas plyne rychle a nikdo neví, kdy ten jeho skončí. Proto se z našeho přátelství stala láska a já si ji užívám se vším všudy. Dvakrát na nás dokonce bouchali sousedé, protože se u všeho velice nasmějeme. Cítím se najednou o třicet let mladší a vím, že i Pepa by byl rád, často se o něm totiž s Mariánem bavíme.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.
